23. Mezinárodní ekonomie
^Autor:

Patří sem mezinárodní obchod.
Míra otevřenosti ekonomiky - vyjadřujeme ji pomocí podílu vývozu či dovozu na HDP

Důvody proč mezi sebou země obchodují :
1) nedostatek zdrojů (přírodních)
2) klimatické poměry
3) lišící se kvalifikace lidí
4) komparativní výhoda (ekonomické důvody, některá země vyrábí relativně za míň než jiná)

Zapojení ekonomiky státu do mezinárodní ekonomiky se projevuje :
- urychlení ekonomického vývoje
- úspory ek. zdrojů
- specializace - viz komparativní výhoda
- nové technologie
- konkurenční prostředí (vytváří se v té dané zemi)
Pozor na mladé ekonomiky - nemohou obstát zahraničním ekonomikám, dováží se levnější zboží než je doma

Jsou různé typy překážek - protekcionismus :
1) cla (jsou stanovena na jednotku statku určitým procentem)
2) dovozní kvóty (mají povahu kvantitativního omezení dovozu)

Ekonomické důsledky cel - obohacení státní pokladny (z krátkodobého pohledu)
- odvětví zaostává (z dlouhodobého pohledu)

Ekonomické důsledky dovozních kvót - podržení domácí ekonomiky

Pro omezování obchodu existují argumenty :
1) argument nezletilých odvětví (příliš velké rozdíly mezi zeměmi, země nejsou konkurenceschopné)
2) bezpečnostní důvody
3) ochrana mezd
4) ochrana zaměstnanosti

Z mezinárodního důvodu by se měli překážky mezinárodního obchodu omezovat.
V roce 1947 byla podepsána základní listina GATT (Všeobecná dohoda o clech a obchodu). V mezinárodních podmínkách nebyla jednání vždy úspěšná (např. v zemědělství)
Evropské pásmo volného obchodu - EFTA

Kroky k rozvoji mezinárodního obchodu :
1. krok - zrušení cel
2. krok - volný pohyb kapitálu
3. krok - volný pohyb pracovních sil

Celní unie - jednoduché dohody mezi více státy (ČR + SR)
Platební bilance - peněžní hodnota všech ekonomických transakcí mezi určitou zemí a ostatními zhruba za kalendářní rok. Má podobu účtu MD / D
Na konci roku nám vyjde pasivní nebo aktivní výsledek. Když nám vyjde pasivní tak je to saldo platební bilance (víc se dováží než vyváží). Když je výsledek aktivní tak je to čistý vývoz (víc vyvážíme).

Měnové kurzy
Měnový kurz je vzájemný poměr v jakém se měny směňují.
Po 2.sv. byl systém Zlatého standardu (kolik zlata je v jedné jednotce měny) opuštěn a byl nahrazen Brettonwoodským systémem, který vzala za základ 35 amerických dolarů za 1 trójskou unci zlata (31,103g zlata). V roce 1971 se i od tohoto systému opustilo a zlato přestalo krýt měny, ekonomika zareagovala tím, že se chtěli odpoutat od US dolaru. Vytváří se nadnárodní měny.
1. Zvláštní práva čerpání ( průměr 5-ti měn) - neujalo se
2. ECU (průměr 12-ti měn) - ujalo se

Řízený systém plovoucích kurzů - obchodování není jen záležitostí nabídky a poptávky, ale podléhá i regulaci.

Devalvace, revalvace - větší změny úředně stanovených poměrů měn

Mezinárodní měnový fond
Instituce, která má podporovat měnový systém, má napomáhat k překonávání pasiv platebních bilancí, poskytuje zemím, které se dostaly do obtížné situace úvěry např. k tvorbě devizových rezerv.

Světová banka (Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj)
Je financována členskými zeměmi, poskytuje dlouhodobé úvěry na financování rozvojových programů, členem jsme od 1993

Světová ekonomika
Ekonomiky jsou navzájem spojeny
- mezinárodním obchodem
- mezinárodními finančními toky

Světová ekonomika netvoří homogenní celek.
Postavení jednotlivých ekonomik není stejné, je ovlivněno :
1. velikostí ekonomik
2. vybavenost přírodními zdroji
3. stupněm dosažení hospodářského rozvoje
4. mírou zapojení do mezinárodního obchodu

Z těchto pohledů rozdělujeme země :
1) země rozvinuté (jsou sdružené v OECD)
2) země rozvojové
3) země nově industrializované
4) země postkomunistické (země bývalé centrální ekonomiky)

Stupeň rozvoje země charakterizujeme pomocí HDP na 1 obyvatele
Rozhodující úlohu ve světové ekonomice mají 3 centra
1. USA 2. EU 3. Země JV Asie (hlavně Japonsko)

Mezinárodní ekonomická integrace
Procesy postupného propojování jednotlivých národních hospodářství a vytváření nadnárodních uskupení.
Integrace se dělá kvůli těmto věcem :
1) volný pohyb statků a služeb
2) volný pohyb kapitálu
3) volný pohyb pracovních sil

Rozvojové země
- obyvatelé těchto zemí žijí v bídě a bez peněz
- nízká úroveň HDP na 1 obyvatele
- nízké důchody většiny domácností
- nízké úspory
- velký nárůst populace
- převážná orientace na zemědělství (pouze 1 druh plodiny)

Hospodářský rozvoj by měl vytvořit podmínky pro zvýšení HDP na 1 obyvatele.
Rozvojové země potřebují získat kapitálové zdroje ze zahraničí, měl by se zajistit rozvoj zemědělství (aby nebyla 1 plodina), zajistit oslabení populačního růstu, zajistit vzdělání.

Zvláštní skupinou zemí, které opouštějí rozvojový svět jsou nově industrializované země JV Asie. Hong-kong, Singapoor, Tchaj-wan, J Korea (říká se jim jihoasijští tygři, jsou příkladem v překonávání zaostalosti).
Hospodářská růstová strategie je zaměřena na vývoz využíváním nejmodernějších technologií (skupují licence). Společné podnikání se zahraničními firmami, kvalifikovaný lidi za nízkou mzdu. V těchto ekonomikách se mluví o státním kapitalistickém rozvoji.

Nejzávažnější problém - rozevírání ekonomických nůžek (rozdíly mezi vyspělými a zaostalými zeměmi jsou stále větší