Menu Seznam předmětů 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25
 

18. Kapitál, trh, firmy, náklady a objem výroby
Autor:
Kapitál a trh kapitálových statků
Subjekt, který část důchodu nepoužije na spotřebu se stává vlastníkem majetku vyjádřeného v penězích (může jej poskytnout firmě a prostředky se mu vrací v podobě úroku)

1. fyzický kapitál = kapitálové statky (stroje, haly), říká se jim investice (hranice je 20 000,-), fixní kapitál
2. peněžní kapitál = finanční, majetek držený v takové formě, aby přinášel peněžní výnos

Finanční trh - formy :
1. vklad v bankách
2. bankovní půjčky (úvěry)

Obligace
Forma úvěru, kterou stát či firmy získávají dodatečné finanční zdroje, podnik nebo stát vydávající obligace se jejím prodejem stává dlužníkem toho kdo jí koupí. Obligace je cenný papír, který nese pevně stanovený roční úrok a jehož nominální hodnota bude po stanovené době držiteli vyplacena.

Akcie
Vyjadřují podíl na majetku společnosti, nemají žádnou dobu splatnosti. Jejich výnos se nazývá dividenda. Dividendy nejsou pevně nikde stanoveny, rozhoduje o nich valná hromada. Je obchodovatelná. Prodej za tržní cenu.

Na kapitálovém (finančním) trhu se setkávají lidé, nabízející část svého majetku k zapůjčení (zakoupení), aby dosahovaly výnosu. Finanční trh mnohonásobně zvyšuje výkon ekonomiky.

Existuje mnoho forem podniků. V nejhrubším dělení rozlišujeme :
1) firmu jednoho vlastníka
2) partnerskou společnost
3) akciovou společnost

Firmy a jejich druhy
Firma jednoho vlastníka
- obvykle podnikají podle živnostenského zákona (podle živnostenského zákona nemohou podnikat např. lékaři). Vkládá do podnikání sám sebe, své finance a nese rizika podnikání. V živnostenském zákoně není definována živnost.
Živnosti:
a) řemeslné (stačí vyučení v oboru)
b) vázané (je nutná odborná způsobilost např. pyrotechnik)
c) volné (ostatní živnosti)
- jako doklad dostaneme živnostenský list (za 1000,-Kč)
Koncesované živnosti - koncesní listina za 2000,-Kč

Partnerské firmy
- podnikatelé se sdružují, aby měli větší kapitál a aby si rozdělili rizika.
1) Veřejná obchodní společnost - vznikají podpisem společné smlouvy, při krachu ručí celým svým majetkem, za tuto společnost jedná každý za společníků
2) Společnost s ručením omezeným - musí být vždy uvedena zkratka. Partneři upisují částky dle možností, při založení s r.o. nemusí být složeny všechny peníze. Při krachu ručíme pouze výší vkladu.
3) Komanditní společnost - dva druhy společníků : komandisté (ručí vkladem) a komplementáři (jednají za společnost, ručí za ni celým svým majetkem)

Akciová společnost
- vznikají 2 způsoby :
1) založení přímé - máme-li 1.000.000,-Kč, finanční podíly - akcie na jméno
2) založení nepřímé - nemáme-li 1.000.000,-Kč vyhlásíme upisování akcií v novinách, časopisech).
Držení akcie znamená mít podíl ve společnosti (nic konkrétního)
Akcie nás opravňuje :
- k účasti na valné hromadě, mohu zde vystoupit
- právo hlasovat - hlas má hodnotu akcií (kontrolní balík = nejvíce % akcií)
- právo na dividendy - nemusím je dostat

Dvojí zdanění:
6.000.000,-Kč = zisk
50% daně premiérovi - zbude 3.000.000,-Kč
2mil. útrata, 1mil. pro akcionáře, ale 15% daň pro premiéra z toho 1mil.

Při krachu záleží na tom, co zbude - pak můžou akcionáři něco dostat.

Jiné formy firem
1) družstva (výrobní, odbytový, zásobovací) - jejich cílem není zisk, ale např. odkoupení domů
2) neziskové organizace - školy, nemocnice

Náklady firmy
Ekonomická teorie je použitelná až když ji vdělíme do ekonomických nástrojů, pravidel, institucí.
Vstupy rozlišujeme proměnlivé = variabilní a fixní = neměnné (počítáme s nimi i když výroba stojí př. Nájem)

Pro rozlišení vstupů musíme objasnit :
1) dlouhé období - časový úsek dostatečný k tomu, aby se uskutečnila změna fixních zdrojů
2) krátké období - umožňuje změnu jen určitých vstupů a jenom v tomto období dělíme vstupy firmy na variabilní a fixní
Říkáme, že v dlouhém období jsou všechny vstupy variabilní.
graf

Mezní produkt
Budeme zkoumat jen krátké období a budeme pro naši jednoduchost zkoumat změny jednoho vstupu.

Počet dělníků 0 1 2 3 4 5 6 7 8
Počet kočárků 0 0 1 3 7 10 12 13 13
Zvýšení produkce 0 0 1 2 4 3 2 1 0
graf
graf

Přírůstek vyvolaný přidáním dodatečné jednotky zdroje nazýváme mezní produkt (při ostatních zdrojích nezměněných) - nejde o peněžní vyjádření Mezní produkt a mezní fyzický produkt se od sebe liší tím, že mezní je např. v korunách a fyzický je např. v hodinách, kusech atd.
Mezní produkt od určitého bodu klesá - zákon klesajícího mezního produktu
Nahradíme-li mezní produkt obecnějším - mezní výnos, dostáváme zákon klesajících mezních výnosů (nebo zákon klesajících výnosů).
Dělník 0 1 2 3 4 5 6 7 8
Kočárků 0 0 1 3 7 10 12 13 13
Mzdové náklady celk. 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600
Prům. nákl. na 1 koč. 0 0 400 200 114 100 100 107 123
graf

Průměrné náklady na daný vstup přepočtené na 1 výrobek z počátku klesají, dosáhnou minima a poté rostou (tvar širokého U)
Mění se všechny vstupy, máme krátké období a pracujeme se všemi variabilními vstupy. I zde platí uvedené zákony.
graf

Průměrné náklady - počítáme je z celkových nákladů tak, že je vydělíme počtem produkce (vyrobených jednotek). Zajímají podnikatele, porovnává je s cenou, zjišťuje zisk připadající na 1 výrobek, zjistí kdy bude mít průměrné náklady na 1 výrobek nejnižší, ještě to však nemusí být optimální objem výroby, musíme ještě zahrnout mezní náklady.
Mezní náklady - je to přírůstek celkových nákladů vyvolaný zvýšením výroby o 1 jednotku. Mezní náklady se v jednom bodě vyrovnají s průměrnými = křivky se protnou v nejnižším bodě křivky průměrných nákladů.
graf
graf

Celkový, průměrný a mezní zisk firmy
Firma se snaží svůj zisk maximalizovat. Zisk je rozdíl mezi příjmy (tržbami) a náklady.
Je-li N>P ztráta.
Pro maximalizaci celkového zisku platí pravidlo rozšiřovat výrobu dokud je mezní příjem vyšší než mezní náklady (pokud je mezní zisk kladný) až do bodu střetu MN a MP. V tomto bodě je objem zisku maximální. Mezní zisk je tedy nulový.