1žŤă25567896A) Latinská Amerika - fyzickogeografická charakteristika - rozdělení celé Ameriky: - podle přírodních znaků - Severní Amerika (patří i Mexiko) - Jižní Amerika - někdy i Střední Amerika (od Tehuantepecké k Panamské + ostrovy) - podle kolonistů - anglofinní Amerika (od jižních hranic USA na sever) - latinská Amerika - členitost pobřeží - dáno geologickou historií (sousedství Jižní Ameriky s Afrikou) - Jižní Amerika málo členitá X Střední Amerika hodně - historie spjata s obyvateli - 1. obyvatelé přišli před 30 tis. lety přes Beringův průliv (existoval pevninský most) - Eskymáci a Indiáni; 1. evropané - Vikingové - přes Grónsko (11. st.); 1. objevitel Kryštof Kolumbus - do Ameriky se dostává europoidní rasa - kolonisté - anglofonní - VB, Francie - Kanada, Rusko - západní pobřeží po San Francisco - latinská - Španělsko, Portugalsko - povrch: - pevninský štít - Brazilský - spíše zarovnané oblasti - pohoří - Kordillery = Andy - třetihorní; vznik na styku Pacifické a Jihoamerické a Severoamerické desky - vulkanické jevy a zemětřesení - největší sopky na světě (v Peru); Jižní Amerika - vysoká pohoří (až 6000 m.n.m.) X Střední Amerika - mladá oblast - platformy - silné vrstvy sedimentů (Amazonská nížina); náhorní plošiny (Mexická) - velké nadmořské výšky, svírají je mezi sebou jednotlivá pásma And. - podnebí: - ovlivněno pásem And (brání srážkám z Tichého oceánu) - ekvatoriální pás - hlavně Amazonská nížina, velké množství srážek (přináší je pasáty), vyšší teploty, malé teplotní výkyvy - tropický pás - není příliš rozvinut (je vlhký a splývá s ekvatoriálním), v Mexiku a Střední Americe - vliv nadmořské výšky (Mexická plošina) - sucho, pouště X poloostrov Yucatan - celoroční teplo a vlhko (pralesy), střední část - mírné podnebí - srážky hlavně v létě. Jižní Amerika - severní část je velmi vlhká X vznik pouští (p. Atacama - 400 let nepršelo), od západu nic neproudí - na východě Andy. Jih Chile - mírný pás (dostatek srážek); východní svahy jsou vlhké díkyAmazonské a Laplatské nížině - prochází pasáty X náhorní plošiny - velmi sucho - vodstvo: - Mexiko - Rio Grande (závlahy) - Střední Amerika - jezera Nikaragua (největší v této oblasti) a Maragua; původně mořský záliv - zatavený lávou (dnes sladkovodní) - Jižní Amerika - pramení velké řeky - Amazonka - největší (povodí = 100x ČR), průtok = 220 tis. m3/s, délka - dobře splavná - žádné peřeje ani vodopády (pororoca = přílivová vlna proti směru toku), má ledovcový režim. Paraná - 20 tis. m3/s, nejkrásnější vodopády - Iguacu (85m) - zdroj elektrické energie pro Brazílii - největší vodní elektrárna (8000 MW) - staví se větší (na Jang-ce-tiangu). Orinoco - bifukace = schopnost měnit svůj směr - hodně vody - zásobuje, přelévá se do sousední řeky (Orinoco - Casiquire - Negro) - největší vodopády na světě - Salto Angel - 979m. Jezera Titicaca - jedno z nejvýše položených jezer (3800 m ) a Poopo (bezodtoké) - na plovoucích ostrovech žijí Indiáni. Buenos Aires - ledovcového původu. Maracaibo - ve Venezuele - mořský záliv s úzkým průtokem do moře, sladká voda - vegetace: - mění se s nadmořskou výškou - od rovníku - deštné pralesy (Amazonská nížina) - "plíce Země" - kácení. Savany - Venezuela, vlhko, Guajanská vysočina. Stepi = pampy (vlhčí než prérie). Mexický záliv - velmi vlké subtropy. Mexická plošina - agáve. 6B) Teorie deskové tektoniky - tektonika = pohyby zemské kůry = litosféra - zemská kůra není celistvá - rozdělena na litosférické desky - pevninské (Severoamerická, Africká, Euroasijská, Antarktická, Indicko - Australská...) - oceánské (Tichomořská) - desky spočívají na ostenosféře = plastická vrstva zemského pláště, v hloubce 100 - 200 km pod povrchem, plasticitu způsobuje velký tlak hornin na astenosféře a vysoké teploty jádra - pohyby desek po astenosféře - pomalý (několik cm/rok), stoupají, klesají, posunují se - mění svou polohu - důsledky pohybů: - pohyby kontinentů, sopečná činnost, zemětřesení, horotvorné procesy - na hranicích desek vznikají: - 1. rifty - průrva mezi deskami - hlavně v oceánských hřbetech (Středoatlantský hřbet) - proudí zde magma, dostává se do kontaktu s vodou, tuhne a ucpává průrvu - magma tlačí desky od sebe - místo pro novou lávu - vznik nové zemské kůry - 2. oceánské příkopy - opak riftu - kůra zaniká - desky se podsouvají, taví se ve velké hloubce - tavenina se přesouvá do průrvy riftu Pohyby kontinentů: - prakontinent - Pangea (existovala do druhohor) - rozpad na Laurasii a Gondwanu - Laurasie - Severní Amerika, Evropa, Asie - Gondwana - Jižní Amerika, Austrálie + Indie, Afrika, Antarktida - rozpad kontinentů - pod kontinentem vzniká teplo - praskne - vznik riftu Afrika - posun na sever, zánik Středozemního moře, zvýšení Alp a Karpat, rozšíření Rudého moře, část Afriky se oddělí - vznik nového moře a ostrova Amerika - přerušení spojení Severní a Jižní Ameriky Antarktida - zůstane na místě Indie - původně součást Gondwany, podsouvá se pod Asijskou desku - zvyšování Himalájí Austrálie - posun na sever až na rovník Š MATY company (in corporation with D.R. and P.K.) elké nadmořské výšky, svíraj퀄wšr˝nÖkŘhÚfđaÔ_ăZŞXŤUŹQ~`v`&'' ŹĂwĹuŕp×nák'i0fJdSaW_h\Z•WiUijwlt˙˙˜q&˙˙2nl˙˙|kč˙˙öh‡˙˙‰e"˙˙$bň˙˙ňôx ˙˙ uB ˙˙Q r[ ˙˙d m ˙˙ˆ hÄ ˙˙Ô eë ˙˙ó `& ˙˙ň˙˙& ' tŸ ˙˙Ľ oą ˙˙˛ hO ˙˙V c ˙˙ ^D ˙˙I Y~ ˙˙Š TĄ ˙˙Ą Ş vđ ˙˙ý s* ˙˙8 ne ˙˙k i” ˙˙™ dŃ ˙˙Ů _÷ ˙˙ü [V†yvđtřq.o@l‰˙˙§iŠ˙˙ąf–˙˙™dŹa ˙˙4\4A˙˙Iv×˙˙Ţq ˙˙l-˙˙4g…˙˙ŽbŻ˙˙á^ăZ ˙˙4\ €ť˙˙˝˙˙Ř˙˙˙˙M˙˙€˙˙Ň˙˙˙˙8˙˙Ă˙˙Ő˙˙%˙˙J˙˙U˙˙˙˙˙˙&˙˙2˙˙j˙˙č˙˙č ˙˙ ˙˙@ ˙˙Ä ˙˙đ ˙˙ý ˙˙ő ˙˙÷ ˙˙˙˙˙˙F˙˙Ţ˙˙˙˙Ŕ˙˙,˙˙@˙˙‡˙˙§˙˙–˙˙ ˙˙ 4˙˙†˙˙˛˙˙ő˙˙A˙˙I˙˙×˙˙ŕ˙˙ ˙˙˙˙-˙˙4˙˙…˙˙˙˙Ż˙˙ăxĺx§˙˙–˙˙ ˙˙<fĂA†.S9<z 8‹=Đ8~' světě - Salto Angel - 97c€d˙˙˙˙˙edno z nejvýše položených jezer (3800 m ) a Poopo (bezodtoké) - na plovoucích ostrovech žijí Indiáni. Bu w w ho původu. Maracaibo - ve Venezuele - mořský záliv s úzkým průtokem do moře, sladká voda - vegetace: - mTimes New Roman CE Arial CE Mysticalralesy (Amazonská nížina) - "plíce Země" - kácení. Savany - Venezuela, vlhko,