1žŤ„)----./1A) Země jako součást Sluneční soustavy Sluneční soustavu tvoří slunce, tělesa, která kolem něho obíhají a prostředí, kde se tento pohyb uskutečňuje. Sluneční soustava je prostor do vzdálenosti působení sluneční gravitace. Vznik - v místě dnešní Sluneční soustavy se začala hmota smršovat. V jeho středu hustota zabránila úniku tepelného záření, teplota se zvyšovala až vzniklo Slunce. Z prachových částí mimo střed se vytvořila hmotná tělesa - vznik planet a jejich měsíců. Heliocentrický systém Sluneční soustava je součástí galaxie, která patří k hvězdné soustavě Mléčná dráha. Slunce soustřeďuje 99,8% hmotnosti celé sluneční soustavy. Ostatní tělesa: Planety - zemského typu: Merkur, Venuše, Země, Mars - velké planety: Jupiter, Saturn, Uran, Neptun Pluto nepatří do žádné z těchto skupin. Planetky: obíhají kolem Slunce, hlavně mezi Marsem a Jupiterem Kometální jádra: led a zmrzlé plyny - většinou za dráhou Neptunu - po přiblížení ke Slunci taje - ohon komety - průletem atmosférou kometa mizí. Meteory: úlomky dopadlé na zem - meteority Jemný prach Pohyby Země: - obýhá kolem Slunce - otáčí se kolem vlastní os - rotace kolem barycentra Oběh kolem Slunce: - pohyb proti směru hodinových ručiček po elipse - vzdálenost mezi Zemí a Sluncem se během oběhu mění - nejbližší bod - přísluní (perihélium) - leden, nejvzdálenější - odsluní (afélium) - červenec - dráha Země leží v rovině, které říkáme rovina ekliptiky - doba oběhu - 1 siderický rok - 365 a čtvrt dne - sklon roviny rovníku vůči rovině ekliptiky je 23,5° Střídání ročních období - příčinou je sklon zemské osy - letní slunovrat - severní konec zem. osy je nejvíce přiklněn ke Slunci - 21. -22. června. Paprsky v poledne na obratníku Raka. Léto nastává v době odsluní. Světelný den 2x delší než v zimě. - podzimní rovnodennost - Slunce se vrací k rovníku - 22. - 23. září. Paprsky dopadají na rovník - Slunce přechází na jižní polokouli - zimní slunovrat - sev. konec zemské osy je nejvíce odkloněn od Slunce - 21. - 22. prosince - nejkratší den. Slunce se vrací k rovníku. - jarní rovnodennost - 20. -21. března. Paprsky v poledne dopadají na rovník. Délka ročních období není stejná, protože v odsluní obíhá Země pomaleji a přísluní rychleji. Např.: na severní polokouli je zima krátká a Země je v přísluní - mírná Zemská rotace: Země se otáčí kolem své osy ve směru proti pohybu hodinových ručiček (od Z. na V.). Jedno otočení o 360° trvá necelých 24 hodin (23 hod. 56 min. 4 sek.) = siderický den. Nepřímým důkazem rotace je zdánlivý pohyyb všech hvězd najednou. Důsledky: - zploštění Země, střídání dne a noci, zdánlivý pohyb planet. Coriolisova síla: těleso na severní polokouli se uchyluje doprava, na jižní pol. doleva (opotřebování kolejnic, vymílání břehů řek, stáčení vzdušných proudů). Rotace kolem barycentra: Měsíc oběhne Zemi za siderický měsíc = 27 1/3 dne. Oběh Měsíce je pohybem gravitačně spjaté soustavy Země - Měsíc, která se otáčí kolem společného těžiště - barycentra (hmotnost Měsíce je menší - barycentrum se nalézá pod povrchem Země, v závislosti na vzdálenosti M. od Z. se měří i hloubka barycentra) Měsíc - jediná přirozená družice Země - první kosmonauti na Měsíci - Neil Armstrong a Edwin Aldrin Povrch: čedičové kameny a vrstva prachu, krátery a "moře" - plochy ztuhlé lávy - nemá vodu ani atmosféru, osvětlená strana: 120°C zastíněná strana: - 150°C - hranice mezi osvětlenou a zastíněnou stranou - terminátor Pohyby: - obíhá kolem Země - vzdálenost se během oběhu mění (nejbližší bod - přízemí - perigeo - 356 tis. km; nejvzdálenější - odzemí - apogeo - 406 tis. km) - doba otočení o 360 ° = 1 siderický měsíc = 27 1/3 dne. - rovina oběžné dráhy M. není shodná s rovinou ekliptiky (úhel 5°) - průsečík - uzel - otáčí se kolem vlastní osy - oběžná doba je shodná s dobou rotace - ze Země je vidět stále stejná strana Měsíce. Měsíční fáze: - stav osvětlení - nov - novoluní - M. je v konjukci (tj. mezi Zemí a Sluncem), o půlnoci je na severu, není vidět - 1. čtvr - Měsíc dorůstá (má tvar "D"), o půlnoci je na západě, vidět je půlka přivrácené strany - úplněk - M. je v opozici, o půlnoci je na jihu, viditelná je celá přivrácená strana - 4. čtvr - M. couvá (tvar "C"), o půlnoci je na východě, vidět je půlka přivrácené strany. Nov + úplněk = syzygie, 1. a 4. čtvr = kvadratury Zatmění - nastává, když nebeské těleso vstoupí do stínu jiného nebeského tělesa - Slunce - Měsíce V jiných případech, např. při zakrytí hvězd se používá termín zákryt. Š MATY company (in corporation with D.R. and P.K.) ptun Pluto nepatří do žádné z těchto skupin. Planetky: obíhají kolem Slunce, hlavně mezi Marsem a Jupiterem Kometální jစw¨rŞnfl}gÁeĎb`3]˘[šX¨ Vś Sď.ś ś ’ yŞ vÖ t× mŘ kÚ dŕ bĺ ]ř[ůTúRüKś üü üLy‚u„q× mŘ kÚ dŕ bĺ ]ř[ůTúRüKś üü€Ş˙˙Ź˙˙f˙˙d˙˙f˙˙}˙˙˙˙˙˙"˙˙W˙˙Š˙˙´˙˙ô˙˙†˙˙˛˙˙ż˙˙Á˙˙Ď˙˙ĺ˙˙˙˙˙˙˙˙3˙˙e˙˙ü˙˙7˙˙i˙˙ ˙˙˘˙˙ť˙˙Ű˙˙˙˙$˙˙Ž˙˙ý˙˙˙˙˙Ś ˙˙¨ ˙˙¸ ˙˙c ˙˙c Ś ˙˙ą ˙˙đ ˙˙ ˙˙’ ˙˙Ź ˙˙Ţ ˙˙ŕ ˙˙ç ˙˙ ˙˙F ˙˙– ˙˙Ę ˙˙é ˙˙&˙˙/˙˙Ç˙˙˙˙X˙˙Ě˙˙ĚŰ˙˙í˙˙P˙˙´˙˙ ˙˙i˙˙˙˙Ÿ˙˙ń˙˙ű˙˙˙˙L˙˙NxPx„x†xÇ˙˙˙˙X˙˙Ě˙˙< ( než v zimě. - podzimní rovnodennost - Slunce se vrací k rovníku - 22. - 23. září. Paprsky dopadají na rovník - Times New Roman CE Mysticalzimní slunovrat - sev. konec zemské osy je nejvíce odkloněn od Slunce - 21. - 22. prosince