@CT 1 @LM 1 @RM 65 @PL 65 @TB -----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T @MT 1 @MB 2 @PO 8 @PN 1 @OP @LH 6 HOSPODAEN S PRACOVN SILOU Prce je clevdom, uvdoml lidsk innost, kter spov ve vynakldn fyzickch i duevnch schopnost. lovk je nositelem pracovn sly - je schopen pemlet, pracovat clevdom. Prce: iv - ptomn = lovk ji vykonv v souasn dob zvcnl - zhmotnl = stroje, kter byly vyrobeny a nyn pracuj produktivn - vznikaj produkty, sluby neproduktivn - nevznikaj nov produkty (uitel, lka..) Pracovn sla je souhrn fyzickch a duevnch schopnost lovka konat prci. Opotebovv se, je teba ji obnovovat - odpoinek, nahrazen jinou pracovn silou. Trh prce Na trhu prce se obchoduje s pracovn silou. Poptvka na trhu roste, je-li nezamstnanost: a) profesn - zanikaj nebo se omezuj nkter innosti b) regionln - sniuje se poet pracovnch mst v oblasti - lid musej hledat prci v jinch oblastech - u ns na Bruntlsku Uastnci trhu prce: - pracovnci - zamstnavatel - stt - odborov organizace, kter jsou sdrueny v odborov svazy TRIPARTITA - stt + odbory + zamstnavatel Uloha sttu na trhu prce: - stt je garantem socilnch jistot, vytv pedpoklady zamstnanosti, pomh eit sociln dsledky nezamstnanosti. Vydv zkony upravujc prva a povinnosti zamstnanc a zamstnavatel, vyplc podpory v nezamstnanosti, financuje rekvalifikace, zizuje veejn prospn podniky, zvyuje pracovn pleitosti, zizuje pracovn ady. Pracovn pomr Pracovn pomr je pracovn-prvn vztah mezi zamstnancem a zamstnavatelem. Je upraven zkonkem prce. Me bt sjednn na dobu uritou nebo neuritou. Vznik - uzavenm pracovnm smlouvy - volbou - jmenovnm Zmny pracovnho pomru - peveden na jinou prci - peloen na jin msto Skonen pracovnho pomru - rozvzn dohodou (okamit odchod) - vpovd - jednostrann, 2 ms.lhta - okamitm zruenm - zv. poruen - zruen ve zkuebn dob Mzdov soustava Mzdovou soustavu tvo: a) kvalifikan katalogy - rozdlen do kvalifikanch td pro kad povoln - uvedeno, kter teoretick a praktick dovednosti ve kter td m pracovnk ovldat, znt b) mzdov tarify a stupnice - zkladn hodinov mzda pslun kvalifikan td - seazen tarif podle td c) formy mezd - asov - zvisl na potu odprac. hodin - kolov - zvisl na potu vyrobench vrobk Mzda je odmna pracovnkovi za vykonanou prci podle kvality, kvantity. Jedn se vlastn o cenu prce. Pro zamstnavatele je mzda nkladem. Z hlediska makroekonomickho (HDP) se jedn o prstek nov vytvoen hodnoty. Plat je pevn msn stka, dlka msce nerozhoduje - pi nemoci se odmna krt. Struktura mzdy Mzda za odpracovan as a) zkladn mzda (pevn sloka) . asov . kolov b) pohybliv sloka . odmny . prmie . pplatky . osobn ohodnocen . podly na HV Mzda za neodpracovan as a) nhrada mzdy . dovolen . svtky . prostoje . volno ze zkona -------------------------------------------------- = HRUB MZDA - zdravotn pojitn (4,5% z hrub mzdy) - sociln pojitn (8% z hrub mzdy) - nezdaniteln minimum (za poplatnka, za dti) - zloha na da podle tabulky -------------------------------------------------- = IST MZDA - zloha na mzdu - spoen - pjky + dvky nemocensk pe + oetovn lena rodiny -------------------------------------------------- = STKA K VPLAT Vpoet dan  Zkladn mzda + odmny + pplatky + 1% z PC auta + nhrada za dovolenou = HRUB MZDA - zdravotn pojitn - sociln pojitn - nezdaniteln stky (za poplatnka, za dti) = ZKLAD DAN => zaokrouhlit na cel stokoruny nahoru = zloha dan podle tabulky Zivotn minimum je soutem zkonem zvan stanovench stek, kter jsou ureny jednak na vivu a zkladn osobn poteby jednotlivch len rodiny a jednak na nklady domcnosti jako celku.