@CT 1 @LM 1 @RM 65 @PL 55 @TB -----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T @MT 3 @MB 3 @PO 5 @PN 1 @OP @LH 6 Ť @LH 3 Ť @LH 6 Predstavitele moderni prozy 20. stoleti - svetova literaturaŤ Ť U zrodu moderni prozy 20. stol. stali zejmena triŤ autori: francouzsky spisovatel Marcel Proust, Ir James JoyceŤ a prazsky spisovatel zidovsko-nemeckeho puvodu Franz Kafka.Ť MARCELU PROUSTOVI je slozitost lidske psychiky orazem komplikovaneho vnejsiho zivota. Opren o samostatne chapanouŤ filosofii sveho vrstevnika Hennriho Bergsona zdurazneni vyznamuŤ intuice, tj. vciteni, proti rpzumovemu vykladu poznatku, zilŤ v ovzdusi zamerne odloucenosti, soustreden na sve celozivotniŤ dilo, rozsahly roman HLEDANI ZTRACENEHO CASU. Na jeho sedmiŤ dilech pracoval spisovatel mnoho let. Vypravec si obnovujeŤ v ich-forme sve vzpominky na prozitky i na udalosti, o kterychŤ slysel napr. v prostredi vznesene francouzske spolesnostiŤ aristokratickych a mestanskych salonu od zacatku stoleti do prvniŤ svetove valky. Nad volne seskupenymi deji prevlada liceni nalad,Ť pocitu a uvahove pasaze, ktere ve svem celku smeruji k tomu, abyŤ si vypravec ozivovanim minulosti ozrejmil smysl vlastniho zivota.Ť Umelecke prostredky: volne spojovani a prolinani casovych rovin,Ť vnitrni monolog, slozitou lyrizovanou vetu porusujici pravidlaŤ syntaxe. Asociativni metodou, ktera spojuje nejen ruzne casove roŤ viny, ale prolina ruzna temata a je umeleckym vyjadrenimŤ a uskutecnenim Bergsonovy myslenky o "intuitivnim proudu vedomi".Ť Jinym celnim predstavitelem moderni experimentalni prozy se stal Ir, pisici anglicky, JAMES JOYCE. Narodil se siceŤ v Irsku, ale po studiich svou vlast opustil a zil az so sve smrtiŤ na ruznych mistech v Italii, svycarsku a Francii. Roman PORTETŤ UMELCE V JINOSKyCH LETECH, v nemz Joyce poprve uzil metodu prouduŤ vedomi a podvedomi v putobiografidky pojatem dile. Dospel takŤ k psychlogicky strukturovanemu romanu, utrzkovite zachycujicimuŤ stavy a procesy ve vedomi cloveka postaveneho nmimo pbvy klaŤ meritka casu a prostoru. Nadcasovy smysl zivota se pokusil JoyceŤ nalezt v tom, ze zapojil cloveka do dejinneho mytu. Svou tvurciŤ metodu uplatnil nejradikalneji v romanu ODYSSEUS, v nemz doŤ jedinehopresne dotovaneho dne soustredil niterne predstavyŤ a dusevni pochody tri hrdinu. Volna moderni parafraze HomerovyŤ Odysseje ma tri hlavni hrdiny staroreckeho mytu. Narozdil od Prousta i Joyce odmitl Franz Kafka komplikovanostŤ sveta i slozitost lidskeho nitra. Clovek je podle jehoŤ presvedceni vinen za vsecho zlo ve svete. Provinuje se uz svouŤ pouhou existenci. Jako jedinec je vyobcovan z lidskehoŤ spolecenstvi, v nemz vladnou zakony a urady, vuci nimz je clovekŤ bezbranny.Ť FRANZ KAFKA se narodil v Praze na Starem meste v rodine zidovskeho velkoobchodnika. S otcem si moc nerozumel od casnehoŤ mladi, trpel jeho despotickym chovanim. Po vystudovani prav seŤ stal urednikem pojistovny a tezce nesl, ze se stal soucastiŤ byrokratickeho mechanismu. V praci se citil nestastny. Rozesel seŤ i zidovskou nabozenskou obci, ale nesplynul s nemecky mluvicimiŤ Prazany ani s Cechy. Ztroskotali jeho tri pokusy zalozitŤ manzelstvi. Jako byl sam anonymni v zamestnani i ve spolecnost i,Ť jsou anonymni i hrdinove jeho del - romanu PROCES, ZAMEK. Jsou toŤ lide bez minulosti, bez individualni tvare, obvykle i bez jmena,Ť nekdy oznaceni jen pocatecnimi pismeny nebo krestnim jmenem.Ť PROCES se sklada s deseti kapitol, jejiz poradi byva nekterymi znalci Kafkova dila oznacovane jako sporne. ProkuristaŤ banky Josef K. je v den svych tricatych narozenin nahle zatcen,Ť aniz mu nekdo oznami duvod jeho zatceni. Je vsak ponechan naŤ svobode a cas od casu je povolan k vyserovani, ktere se odehravaŤ na pude jakehosi cizaku. Josef K. je nucen prodirat se zastupyŤ lidi, prochazi cizimi byty, az se nakones ocitne pred anonymnimŤ soudem. Ten vsak nezkouma vinu, protoze obzalovany je vin en odŤ okamziku, kdy soud obvineni vyrkl. Josef K. pochopil marnostŤ jakekoli obhajoby, proto rezignuje, i kdyz se neciti byt vinin.Ť V podvecer jeho 31. narozenin ho dva muzi odvadeji z bytuŤ a v opustenem lomu za mestem (dejiste je rovnez anonymni, ale aleŤ nektere naznaky nasvedcuji, ze jim je Praha) vykonaji trest ranouŤ nozem do srdce. Josef K. umira " jako pes". Prostredi, v nemz se skoupy dej odehrava, i postavy v romanuŤ jsou charakterizovany jen mlhave.Ť Situace hrdiny romanu ZAMEK je castecne shodna s postavenim Josefa K. z Procesu. Zememeric K. prichazi vecer do jakesiŤ vesnice, protoze je pozvan na zamek. Zda se, jako by obyvateleŤ zamku, opet jakesi anonymni panstvo ci urad, poverili K. nejakymŤ ukolem, pritom se vsak K. staveji do cesty nejruznejsi prekazky,Ť ktere mu zabranuji, aby se na zamek dostavil. Prechodne ziskavaŤ ve vesnici urcite nezavisle postaveni, dokonce se milostne sbliziŤ s jistou zenou, ale nakonec se stava vydedencem a svuj ukolŤ nesplni. Kafka narozdil od Prousta nebo i JoyceŤ nezobrazuje psychologicke pochody svych postav. Proto KafkoviŤ hrdinove nemaji svuj vnitrni zivot, vsechno jejich usili seŤ zameruje k jedinemu cili: proniknout k tajemnemu zakonu. OstatneŤ postradaji i vnejsi charakteristiku, nejsou zapojeni do rodinnehoŤ prostredi, nevime jak vypadaji, nezname jejich minulost, zalibyŤ ani tvare. Kafkovo dilo, zprvu malo pochopene, seŤ dockalo po druhe svetove valce svetoveho ohlasu. JehoŤ interpretace je velmi rozdilna. Nekteri literarni vedci v nemŤ spatrovali zidovske nebo krestanske tradice, jini v nem nachazeliŤ prvky existencionalismu. Podobne jako Prost, JoyceŤ a Kafka v proze predstavovali novatorstvi v poezii dva zastupciŤ angloamericke literatury, Robinson Jeffers a Thomas StearnsŤ Eliot. ROBINSON JEFFERS patril k nejvyraznejsimŤ a take nejosobitejsim americkym basnikum. Jeho poezie je obtizneŤ zaraditelna do urciteho umeleckeho smeru, snad nejblizeŤ k symbolismu. Jeho kniha HREBEC GROSAK obsahuje nekolik skladeb.Ť Maji vesmes alegricky a symbolicky vyznam: prirodni motivyŤ smeruji k zamysleni nad vztahy cloveky k prirode, pricemz symbolyŤ prirody - morske vlny, skaly ci ptaci - predstavuji nemenost neboŤ cyklickou opakovatelnost prirodnich jevu. Ve vyslednem dojmuŤ znamenaji odk lon od civilizace, v niz precensny technickypokrokŤ vzdaluje cloveka jeho opravdovemu urceni a znehodnocuje zivot.Ť Take angloamericky basnik THOMAS STEARNS ELIOT mel neblize k symbolismu, kdyz se v jeho tvorbe najdou i prvkyŤ kubismu a v technice verse stopy kolaze. NejproslulejsimŤ Eliotovym dilem je symbolicka poema PUSTINA. Vyjadruje bezmocnostŤ a hruzu z postaveni cloveka pred nevyhnutelnosti smrti,Ť prokonponovanou vzpominkami na dobu pred prvni svetovou valkou,Ť ale obsahuje i myticke prvky, odkazy na Danta, Shakespeara.Ť Minulost a soucastnost ve skladbe splyvaji nebo jsou predstavenyŤ jako antiteze na pozadi vecne se opakujiciho kolobehu prirodnihoŤ deni.Ť Ť Ť Ť FuturismusŤ Ť Vybusna vlna futurismu, ktera se zvedla uz pred prvni svet. valkou v Italii, je vysvetlitelna jeho zakladnimiŤ vychodisky. Byl obracen k pritomnosti a budoucnosti (lat. futurusŤ - budouci). Zahrnoval vsechny historicke tradice, strnule navykyŤ v mysleni, v umeleckych postupech a prostredcich. Moderni zivotŤ 20. stol. se svou velkomestskou civilizaci a technikou mel podleŤ mineni jeho propagatoru proniknout do umeni, prinest je do novychŤ poloh a setrit tradice mezi jednotlivymi umeleckymi druh y (napr.Ť mezi literaturou a malirstvim). Stoupenci futurismu odmitli jakŤ realismus, tak romantismus.Ť Futurismus se ohlasil r. 1908 manifestem, jehoz autorem byl italsky basnik FILIPPO TOMMASO MARINETTI. Program futurismuŤ shrnul do nekolika pozadavku u vkrasa neklidu,rychlosti a a boje,Ť poezie odvahy a revolty. Zakladem futuristicke poetiky bylŤ dynamismus, projevujici se jednak vyrazovou zkratkovitosti ,Ť jednak mnohotvarnosti a promenlivosti basnickeho rytmu. OdrazelŤ snahu o umelecky ekvivalent pohybu a rychlosti jako typickychŤ znaku zivota 20. stoleti. Druhym podstatnym rysem byla jedno taŤ predmetu, prostredi a atmosfery, "prolinani rovin" to co vyjadrilŤ pro poetismus vyjadril Nezval slovy: Miluji veci, ktere k sobeŤ nepatri, ovsem jen zdanlive nepatri, protoze jejich spojeniŤ nelezi na povrchu. Aby futurismus mohl uskutecnit sveŤ zamery v praxi, provedl obsahovou a syntaktickou destrukci vetyŤ a vytvoril teorii osvobozenych slov. Slova se ve vete nebo veŤ versi skladala bez ohledu na logicke vazby a pravidla syntaxe.Ť Byla odsranena kompozicni vazanost, uvolnovana graficka podobyŤ verse (napr. ve schudkovite psanych versich) a zrusenaŤ interpunkce Experimentalni charakter futurismuŤ pokracoval take odstrnovanim hranic mezi umenim slovesnymŤ a hudebnim nebo vytvarnym. Tak vytvoril futurismus "hudebniŤ poezie". Prenasenim specifickych metod a technik hudebnihoŤ projevu na projev slovesny, napr. pokus italskeho futuristyŤ FRANCESCA CANGGULLA, ktery zasazoval "osvobozena slova"Ť i jednotlive slabiky a hlasky do notove osnovy a pouzival mistoŤ nevyhovujici interpunkce hudebnich znamenek.Ť Ideologicky byl furturismus nejednotny, a to i uvnitr same Italie. Pripojovali se k nemu umelci z rad anarchistu, takeŤ komuniste i nacionaliste. Silici nacionalismus, predznamenanyŤ v prvnim manifestu Marinettiho ("Budeme velebit valku - jedinouŤ hygienu sveta"), svedl vsak italsky futurismus na scesti.Ť Marinetti, u nehoz se projevily krome umeleckych ambic takeŤ ambice politicke, vsoupil r. 1921 do voleb, spratelil se s B.Ť Mussolinim a r. 1924 na kongresu futuristu proklamoval fasisty.Ť To pak dovrsil ve tricatych letech pri vpadu Italie do Habese,Ť ktery ospravedlnoval a dokonce basnicky oslavil.Ť Zcela jinou podobu mel futurismuas v Rusku, ktere s stalo jeho druhym vyznamnym centrem. Zde se futurismus ideoveŤ spojil s proticarskym a protivalecnym, demokraticky naladenymŤ hnutim a v osobe VLADIMIRA MAJAKOVSKEHO, predniho basnika.Ť Majakovskij r. 1923 ve stati futurismus dnes zasadne rozlisilŤ italsky a rusky futurismus. Ideologicky nemame s italskymŤ futurismem nic spolecneho. V dilech 150000000, V. I. LENIN,Ť SPRAVNA VEC se stal jednim z basniku spoluurcujicich vyvojŤ moderni poezie.Ť Ť Ť Ť KubismusŤ Ť Znamenal pronikavou zmenu v pristupu ke skutecnostiŤ - a to nejen ve videni reality, ale take v zachazeni s ni.Ť Spocival predevsim v odputtani umelce od napodoby vnejsi reality,Ť ktera uz nebyla predmetem zobrazeni, ale pouze vychodiskem keŤ kvalitativne jine, samostatne, na objektu nezavisle umeleckeŤ skutecnosti. Vneji realita byla rozkladana az naa sveŤ nejjednodussi geometricke tvary (zejmena krychle - lat. "cubus").Ť a zpetnym pochodem, prostrednictvim umelcova intelektuŤ a fantazie, skladana ako mozaika do nove, svebytne vytvarneŤ podoby, nebo ve spojeni s momenty futuristickymi, do podoby slovesne. Tak vznikalŤ kubisticky obraz, kubicka socha, architektura ci kubofuturistickaŤ basen. Kubiste zcela nove pracovali z prostorem, nevystacil jizŤ jen s obvyklymi tremi rozmery, ale pocitali i se ctvrtou dimenziŤ a s nekonecnem, ktere podle nich "obdaruje predmetyŤ plasticnosti". Kubismus vytvarel nove prostorove vztahy meziŤ predmety. Tyz predmet uvnitr obtazu byl polozen do nekolikaŤ perspktiv, takze se jevil jakoby deformovany amel tendenciŤ objevovat se zaroven z nekolika stran. Jestlize vstoupil doŤ vztahu s druhym predmetem nebo s vice predmety, byl vysledkemŤ charakteristicky kubisticky obraz, jak jej zname napr.Ť z Picassovych platen, s mnoha pruhledy, s neobvyklymi uhlyŤ pohledu pusobici sece celistve, ale zaroven odhalujici jednotliveŤ skladebne casti. Hlavnimi predstaviteli kubismu byliŤ Pablo Picasso, Bohumil Kubista, Emil Filla. DoŤ literatury jako kubofuturismus. GUILLAUM APOLLINAIR. Ve sbirceŤ KALIGRAMY projevil Apolinaire usili o zkrizeni umeleckych druhu,Ť o tvz. obrazove basne. Slova vytvarela obrazce zpodobujici nanetŤ basne, voleny tak, aby byl vhodny pro vytvarne vyjadreni KRAJINA,Ť KRAVATA, ZRCADLO, HODINY, CESTA, KARAFIAT.Ť Ť Ť Ť DadaismusŤ Ť Hnuti dada bylo prudkou negaci celeho spolecenskeho radu a vsech dosud uznavanych hodnot. Zrodilo se za p rvni svet.Ť valky jako protest proti fyzickemu i dusevnimu znrzaceni cloveka,Ť ale ve svych d­sledcich bylo revoltou i protiumeni, moralce,Ť proti vsemu , co do te doby vvorilo kulturni lidstvo. SvujŤ pocatek melo totohnuti v e Svycarsku, nejvetsiho rozkvetu seŤ dockalo koncem r. 1920 a skoncilo o tri roky pozdeji v Parizi.Ť Puvodcem dadaistickeho hnuti byla skupina mladych umelcu, kteriŤ n alezli za valky azyl v Curychu (Rumun Tritan Tzara, nemectiŤ basnii Hugo Ball a Richard Huelsenbeck). Curysske hnuti se prilisŤ neangazovalo. Zato v Nemecku, kde se dada setkolo ihnedŤ s pochopenim.Ť Teoreticky system dada byl zalozen v Tzarovych manifestech z r. 1918, 1920. Dadaiste nemluvili o umelecke tvorbe, aleŤ o vyrobe jejimz zakladem byl princip nahody a montaze. VysledkemŤ mela byt esteticky a fantazijne neobvykla spojesni slovesna ciŤ vytvarna. Tzara vylozil dadaistickou metodu v MANIFESTU O LASCEŤ SLABE A LASCE HORKE:"Vezmete noviny. Vezmete nuzky. VyberteŤ v novinach clanek tak dlouhy, jak dlouhou chcete mit basen.Ť Vystrihnete clanek. Potom peclive vystrihejte slovo za slovemŤ z tohoto clanku a nahazejte je do pytliku. Lehce zatrepejte. Vytahujte potom vystrizky jeden za druhym a skladejte je v tomŤ poradi, jak jste je vytahovali. Peclive slova opiste. Basen seŤ vam bude podobat." Dadaiste takto casto postupovali a tvrdili, zeŤ nahodne vedle sebe umistena slova davaji podivuhodny basnickyŤ obraz. Ve skutecnosti zrusili i posledni spojnici mezi poeziiŤ a svetem, rozrusili souvislost mezi slovy, takze poezie seŤ stavala razenim obrazu bez logickeho smyslu.Ť Ť Ť Ť SurrealismusŤ Ť S hnutim dada tesne souvisel francouzsky surrealismus. Jeho zakladatel - teoretik, basnik a prozaik ANDRE BRETONŤ (1896-1965), sam autor dadaistickych scenek, napsal, zeŤ surrealismus vznikl z popelu dada. Na rozdil od dada siŤ surrealismus vypracoval pevny system, ktery obsahl vsechnyŤ zavazne dobove otazky spolecenske, filozoficke, psychologickeŤ a umelecke. Oznaceni surrealismus pochazi od basnika GuillaumaŤ Apollinaira, ktery sve divadelni hre Prsty Tireziovy dal podtitulŤ surrealisticke dr ama. Surrealisticke hnuti veŤ Francii lze datovat rokem 1919, od vydani knihy Andre BretonaŤ a Phillippa Soupaulta MAGNETICKA POLE. Autori v ni pouzili poprveŤ soustavne techniky automatickeho zaznamu. Breton rozlisil naŤ prednasce proslovene v roce 1934 v Bruselu a rok na to v PrazeŤ dve vyvojove faze hnuti. Prvni v letech 1919-1925 charakterizovalŤ jako intuitivni obdobi. Od roku 1926 zacaloŤ surrealisticke hnuti prochazet urcitymi zmenami, a to pod silnymiŤ narazy zvnejsku. Surrealiste si zacali uvedomovat vazanost svehoŤ experimentu, obraceneho k lidske psychice i okolnimu svetu.Ť Nalehala na ne nutnost proklamovat svuj postoj k soucasnemuŤ spolecenskemu radu. Ucinili tak verejnym protestem protiŤ kolonialismu. Tehdy nastava druha faze, vyznacujici seŤ priblizovani surrealistu k politicke levici, nekdy i splyvanimŤ s ni a obdivem k SSSR.Ť GUILLAUME APPOLLINAIRE, vlastnim jmenem Kostrowicki, stravil detstvi v Monaku, pozdeji v Parizi. Bojoval v prvniŤ svetove valce, byl ranen a zemrel na spanelskou chripku. SvymiŤ sbirkami se stal jednim z predstavitelu moderni poezie. ZejmenaŤ jeho ALKOHOLY jsou vyvyrcholenim Apollinairovy snahy novehoŤ basnickeho jazyka a vyjadreni rytmu moderni doby. Spojenim motivuŤ cesty a motivu casu, propojenych navic s motivem ohne a zizne, seŤ snazi basnik slozit obraz vlastniho nitra. Syntetickeho pohl eduŤ na svet, v nemz se spojuje davna minulost se soucasnosti,Ť dosahuje basnik take sloucenim stareho mytu s moderni dobou.Ť Hledani nove krazy vyvrcholilo v Apollinairove skladbe PASMO,Ť vyjadrujici rytmus moderni doby. Pasmo, prelozene roku 1919Ť Karlem Capkem, ovlivnilo silne nektere ceske basniky (J. Wolker:Ť Svaty Kopecek, V. Nezval: Edison, K. Biebl: Novy Ikaros).Ť Dej se odehrava v africkem Zanzibaru, hrdinkaŤ dramatu, feministka Terezie, odmita udel matky, zbavuje se prsuŤ a stava se muzem Tireziem. Opusteny manzel zplodi behem dne viceŤ nez ctyricet tisic deti. Jednotlive dejove udalostiŤ jsou plodem fantazijni predstavivosti a zaroven parodiiŤ tradicniho dramatu.Ť ------------------------------------------------------------------------Ť Ť ------------------------------------------------------------------------ (C) 1994, 1996 AHA