@CT 1 @LM 1 @RM 65 @PL 55 @TB -----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T @MT 3 @MB 3 @PO 5 @PN 1 @OP @LH 3 @LH 6 Ruchovci a lumrovci  >Generace, kter vstupovala do literatury koncem edestch let a byla svdkem mohutnho vzept nrodn vle a odhodln po svobodnm ivot, provala svj vstup do veejnho ivota podstatn jinak ne generace Nerudova. Byl j ciz trpk pocit socialnho vykoenn, nebo bsnci a spisovatel tto generace pochzej vesms ze zmonjch stednch vrstev nebo inteligence. Almanach RUCH (1868), podle nho se oznauj jako generace ruchovc, vydan k oslav poloen zkladnho kamene stavby Nrodnho divadla, se npadn odlioval od almanachu Mje. Vanulo z nho naden, odhodlan vlastenectv. Zatmco Nerudova generace kriticky zkoumala obrozeneck idely a pozornost od kollrovsky mlhavho slovanstv obracela k zapadn Evrop, ov u ruchovc znovu mylenka slovensk jednoty. Nerudova generace se doadovala poevroptn nrodn literatury, poddily cle literatury nrodnmu zpasu. Poadovali uinn vlastenectv, obraceli se k slovanskmu vchodu, zejmna k Rusku. Vlasteneck poezie mv podobu reflexivn lyriky nebo epiky s historickmi i alegorickmi ltkami, horl pro nrodn jednotu a vyzv k politick aktivit. Formu i umleck prostedky erpaj bsnci sten z lidov psov tvorby, v epickch tvarech napodobuj baladu, vedle toho vak vytvej i patetick sloh. Generace ruchovc nevytvoila nzorov a umlecky tak vyhrannou skupinu jakou byli mjovci. Jedinou umleckou individualitou mezi nimi byl Svatopluk ech, jedinou kritickou osobnost Elika Krsohorsk. Josef Vclav Sldek, pimkl se pozdji k Vrchlickmu, i kdy nktermi tendencemi svho dla, zejmna oslavou selstv, m blzko k ruchovcm. Blzko k nim maj i autoi historick beletrie, zejmna Vclav Bene Tebzsk a Alois Jirsek. Koncem sedmdestch let vstupuje dlnictvo do politickho ivota jako organizovan sla (r.1878 zaloen sociln demokratick strany). Pitahuje pozornost pednch bsnk doby: Jana Nerudy, Svatopluka echa i Jaroslava Vrchlickho, kte vtaj dlnka jako "hrdinu budoucnosti". echova popularita v sedmdesatch a osmdesatch letech zastiovala popularitu starho Nerudy, a nkdy i Vrchlickho. >SVATOPLUK ECH - gymnzium v Praze, absolvoval prva, potom jako redaktor v asopise Kvty a vnoval se vhradn literatue. Prvn bse HUSITA NA BALTU, ji vystoupil na veejnost v almanachu Ruch (1868). Tak prvn rozshlej skladba, verovan epopej ADAMIT (1873). Nmt z esk minulosti o konci sekty naboenskch blouznivc, rozpren tborskmi vojsky, naplnnou vemi spoleenskmi a morlnmi otzkami druh poloviny 19.stolet: kolektivismus a individualismus, materialismus a i dealismus, vechno se stetlo v tomto dle, ale bsnk vechny tyto nalhav problmy odbyl mlhav rtoricky. Ohlas pask Komuny a anarchistick hnut v Rusku, hodnocen revoluce, jejich cl a prostedk. Dramatick epick bse EVROPA (1878). Evropa je symbolick jmno lodi, na n odplouvaj do vyhnanstv politit vzov - revolucioni. Spor mezi anarchisty a demokratickmi revolucioni kon zkzou lodi. ech zsadn neodmt revoluci, nev vak v jej zdar a boj se, e revoluce, kter usiluje o sv cle s fantastickou dslednost, neme skonit spn. >Blzko k tto skladb m i bse SLAVIE (1882), umlecky daleko slab. Tak v tto bsni uil ech symbolu lodi a motivu vzpoury. Tentokrte shromdil na jej palubu zstupce jednotlivch slovanskch nrod. Akoliv je dl rzn rozpory, pedevm nevyeen pomr mezi Polky a Rusy, sjednot se nakonec, aby elily vzpoue lodnk. K umlecky nejvysplejm dlm echovy epiky pat skladba VCLAV Z MICHALOVIC (1880). Zobrazuje osudy jinocha, kterho se v dtstv zmocnili jezuit a kter se proti nim vzbou, kdy se dov, e je synem eskho pna popravenho r.1621 na Staromstskm nmst. Motiv vzpoury, tentokrte soudobho ostrho socilnho zamen, prostupuje skladbu LEETNSK KOV (1883 konfiskovno, 1899). Bse postihuje zmny na eskm venkov i silc odpor proti tlaku nmeckho kapitlu. Kov odolv houevnat ntlaku cizch podnikatel, kte chtj zakoupit jeho kovrnu. Shromd kolem sebe nespokojence, ti vyvolaj v tovrn vzpouru, v boji vak nakonec podlehnou a s nimi zahyne i kov. Lyrika: bsn JITNCH PSN (1887), NOVCH PSN (1888) i PSNCH OTROKA (1895). Ob prvn dv sbrky spojuje mylenka vlastenectv a hrdosti, maj vychovvat a probouzet nrodn energii. Mylenkov zvanj jsou Nov psn, v nich ech vt pchod dlnick tdy i jej nroky. Nejpopulrnj se staly Psn otroka. Spojuj obraz socilnho a nrodnho boje prhlednm symbolem otroku trpcch pod biem otrok a vyznvaj v socilnm revoltu. Sbrka se bhem dvou let vydala ve 24 vydn. Tzv. broukida - kolem komick postavy praskho osckho mana se rozvj cel seril phod. PRAV VLET PANA BROUKA DO MSCE (1888) m dvojsen satirick ost. Paroduje jednak nkter (nmsn) literty, pedevm spisovatele, kte utkaj od soudobch spoleenskch otzek, jednak se zamuje na typ praskho m眠ka, kter se mezi n dostane a jeho pzemn zjmy mu nedovoluj pochopit umn. NOV EPOCHLN VLET PANA BROUKA, TENTOKRTE DO XV. STOLET֍ (1889) pzemnost a bezzsadovost praskho malom眠ka, jeho zbablost a vychytralost proti psn opravdovosti, zancen a vlastenectv husitskch pedk. >Hlasatelka nrodnho posln poezie ELIKA KRSNOHORSK uskuteovala tyto poadavky ve vlastn bsnick tvorb, nejvraznji ve sbrce ze sedmdestch a osmdesatch let:Z MJE IT. Krsnohorsk psala zdail libreta k Smetanovm operm (HUBIKA, TAJEMSTV, ERTOVA STNA) a poezii i przu pro dti (cyklus romnk pro dti O SVEHLAVICE). Do asopisu pispvala kritickmi statmi, v nich projevovala bystr sudek, rozhled po domc i svtov literatue, ale zrove zk pochopen kol literatury. Konvenn prza >Vznik konvenn literatury pro lidovho tene, produkce pokleslch literarnch nr. Pstoval se sentimentln romn nebo povdka ze ivota vy spolenosti. Umlecky hodnotnj硍 byly nmty z malomstskho prosted, v nich se spisovatele snaili vystihnout svrz ivota mansk spolenosti s kritickm pohledem na zastaral ivotn formy. >FRANTIEK HERITES lil nejastji pomry eskho malomsta v drobnch rtch a povdkch (MALOMSTSK HUMORESKY). Odlin druh przy pedstavuj nrov obrzky z prosted rzovitch postaviek fiakrist, malch obchodnk, emeslnk a nich ednk. Nechyb humor ani komika, ztlesuje IGNT HERRMANN celou srii drobnch povdek i nkolika rozshlejmi romny. Romn o rozvratu chud kramsk rodiny U SNDENHO KRMU. Dvoudln romn OTEC KONDELK A ENICH VEJVARA a TCHN KONDELK A ZE VEJVARA. Historick beletrie >Obliby v lidovch tenskch vrstvch doshlo dlo katolickho knze VCLAVA BENEE TEBZSKHO - l se sympatiemi husitstv i selsk vzpoury a naden vzpomn revolunho roku 1848. >ALOIS JIRASEK - narodil se v Hronove. Stredoskolsky ucitel v Litomysli. Prvni svetova valka primela Jiraska k politickemu vystoupeni. Roku 1917 podepsal mezi prvnimi kvetnovy Manifest, v nemz se cesti spisovatele prihlasili k boji za samostatny stat. Jirasek spatroval vrchol ceskych dejin v husitstvi, naopak upadek videl v dobe pobelohorske. Se zvlastni zalibou se vracel k obdobi narodniho obrozeni. Nositelem dejinnych hnuti je v Jiraskovi vzdy lid. Z toho vyplyva i umlecka vystavba Jiraskovych romnu; nejsou monograficke, jejich hrdinou neni jedna postava, ale lid typizovany nekolika postavami, ktere ztelesnuji nazory rozsahleho lidoveho kolektivu. Bohaty dej se vine nekolika proudy, ktere se navzajem prolinaji. Nedostatecne jsou prokresleny psychologie postav, z nich zvlaste postavy zenske jsou malo vyrazne. Kompozice nekterych romnu m spise podobu volne skladane kroniky. Vetsi dila se mu rozrustaji zpravidla v celky, na nich pracuje dlouha leta. Dilo je velmi rozsahle, zaci na ceskym pravekem a pokracuje pres dobu poslednich Premyslovcu k husitstvi, jeho doznivani, az k dobe pobelohorske a obrozenecke. Dobu husitskou zobrazil predevsim ve trech romnech: Mezi proudy, Proti vsem a Bratrstvo. Tridilny romn MEZI PROUDY zachycuje vznik ceskeho reformniho hnuti v dobe vlady Vaclava IV. Na romn Mezi proudy navazuje druha trilogie z husitske doby PROTI VSEM, zobrazujici rozmach a vrchol husitskeho hnuti. Na obe trilogie volne navazuje umlecky nejucelenejsi Jiraskuv histori cky romn BRATRSTVO, uz nikoli obraz husitstvi v jeho plne sile, spise jeho dohasinani a postupny rozklad. K teto husitske tematice, ukoncene romnem o Jirim Podebradskem HUSITSKY KRAL (1920), pristupuje i dramaticka trilogie JAN HUS, JAN ZIZKA a JAN ROHAC. Umelecke zobrazeni doby pobelohorske zahajuje romn SKALY, predstavujici spolecenske sily trpici utlakem feudalniho radu a katolicke cirkve, tezkeho utlaku poddanskeho lidu. Protifeudalni odboj PSOHLAVCU v postave Jana Sladkeho Koziny, vudce Chod u v jejich odboji proti Lamingerovi, vykreslil Jirasek dusledneho bojovnika za prava lidu. Zaverecny romn z doby pobelohorske, SKALACI vylicil posledni velkou selskou vzpouru na Nachodsku. Roman TEMNO zachycuje situaci naroda v dobe protireformacni. Dej romnu probiha ve 20. letech 18. stoleti, kdy je jiz cela zeme pokatolictena a nepatrne zbytky se marne brani. Dobu narodniho obrozeni vykreslil v petidilnem romne F.L.VEK. Dejovou osnovu tvori ivotni osudy F. L. Veka (ve skutecnosti Heka); sleduj e obrozenecky proces v Praze i na venkove. Vedle Veka vystupuje v romne cela galerie postav: Vaclav Tham, Vaclav Matej Kramerius, aj. Pokracovanim F. L. Veka je ctyrdilna kronika U NAS, zobrazujici narodni obrozeni v Jiraskove rodnem kraji. Zaveru doby obrozenecke se dotyka puvabna povidka FILOZOFSKA HISTORIE, studentska idylka z lytomyslskeho prostredi s vystizne prokreslenymi typy studentu, jejich lasek, s radostmi a strastmi. Dramaticka tvorba - stridave uspechy, konflikty venkova (VOJNARKA, OTE C). Z Jiraskovy tvorby pro mladez se staly popularni STARE POVESTI CESKE. S Jiraskem byl v pratelskem pomeru ZIKMUND WINTER, v mnohem Jiraskuv protiklad, druhy nejvyznamnejsi historicky spisovatel z konce 19. a zacatku 20. stoleti. Byl profesorem dejepisu v Rakovniku a v Praze. Wintruv zajem se soustredil hlavne k 16. a zacatku 17. stoleti. Teto dobe se venoval vetsinu svych beletristickych del. Ve vedecke praci se vracel i do stoleti 14. a 15. Prvni povidky byly shrnuty pod souborny nazev RAKOVNICKE OBRAZKY. Dalsi cyklus povidek - PRAZSKE OBRAZKY. Sve hrdiny voli nejradeji z mestanskeho prostredi; jsou to zamozni mestane nebo univerzitni studenti a mistri, ale take remeslnici, ba i lide z okraje spolecnosti. Z posledniho obdobi Wintrovy tvorby pochazi nekolik mistrnych povidek: KRATKY JEHO SVET, PANECNICE, ROZINA SEBRANEC. Vystizeni slozitych psychologickych pochodu svych hrdinu, zachytil i spolecenske rozvrstveni mesta i ivot utlacenych vrstev. Nejvyznamnejsim Wintrovym dilem je MISTR KAMPANUS, s ustredni postavou rektora prazskeho vysokeho uceni. Osu dy mistra Kampana tvori zakladni osnovu historicke udalosti: nastup protireformace, lehkomyslny ivot studentu i mestanu s tragedii belohorske bitvy i staromestske popravy. Kampanus vynaklada marne vsechno sve usili na zachranu univerzity pred vnitrnim upadkem i pred jezuity. Winter vytvoril pusobivy obraz narodni tragedie. Dramaticka tvorba Lumirovska tvorba probojovala definitivne umlecke tvorbe svobodu, nezatizenou pozadavky dne. Zapojili slovesne umen do soudobych evropskych proudu a zbavili je prevazujici nemecke orientace. Prikon lumirovcu k romnskym literaturam (Vrchlicky) a k anglosaske kulture (Sladek). JOSEF VACLAV SLADEK se narodil ve Zbiroze. Studium prirodnich ved prerusil odjezdem do Ameriky (1868), kde pusobil jako vychovatel, ucitel a redaktor krajanskych novin. Po navratu do vlasti pracoval jako redaktor v Narodnich listech, pozdeji se stal profesorem anglictiny. Jako dlouholety redaktor Lumira probojovaval modernejsi chapani smyslu umlecke tvorby proti starsim konzervativnim proudum a rozhodne branil Vrchlickeho v dobe utoku mlade generace v devadesatych letech. Utrpeni zpusob ene nervovou nemoci, prekonaval houzevnatou praci a tichou rezignaci. Sladkuv vstup do literatury koncem sedesatych let se casove shoduje s mohutnym rozmachem ceskeho demokratickeho hnuti, odhodlaneho vlastenectvi. Prvni Sladkovou knihou BASNE - tragicky prozitek smrti prvni bsnkovy zeny - intimni lyrika. Sladek se zapojuje do sirsiho spolecenstvi. Reaguje na pomery v Americe, kde utlak Indianu pripomina bsnkovi pomery ve vlasti (NA HROBECH INDIANSKYCH). JISKRY NA MORI - obdobny pomer mezi intim ni lyrikou a objektivnejsi poezii vlasteneckou a politickou. Cyklus bsni, venovanych zemrele zene , vyzniva az smirne, nove rodinne stesti vytlacuje pozvolna tesknou vzpominku. Opet ji vyvazuje vlastenecka lyrika i epicke pribehy ze ivota venkovskeho lidu. V dalsich sbirkach z osmdesatych let - SVETLOU STOPOU, NA PRAHU RAJE, ZE ZIVOTA a SLUNCEM A STINEM - citlivost pro spolecenske otazky se prohlubuje. K umlecky nejzralejsim bsnkovym dilum patri SELSKE PISNE A CESKE ZNELKY - prilnuti k rodne ze mi, obraz pracujiciho rolnika. Soubor jeho metaforickych predstav o ivote a svete, v nich dosud dominoval symbol lodi a plavby po neklidnem mori ivota, se obohacuje o symbol orace a seti. Zaver bsnkovy tvorby tvori teskne sbirky, jakoby podzimni rezignace a ivotniho vyrovnani - V ZIMNIM SLUNCI, ZA SOUMRAKU, NOVE SELSKE PISNE. Sladek - zakladatel moderni poezie pro deti, v niz prekonal starou nasilnou didakticnost a priblizil se detske fantazii a vnimavosti detske duse. Sbirky ZLATY MAJ, SKRIVA NCI PISNE, ZVONY A ZVONKY pouzivaji nejruznejsich forem (bajka, rikanka, lyrika), casto s humornym ladenim se snazi probouzet vztahy k rodine, pomer k prirode, k praci i narodu. JAROSLAV VRCHLICKY (vlastnim jmenem Emil Fryda ) - po necelem pulroce bohosloveckych studii se zapsal na filozofickou fakultu. Rok pusobil jako vychovatel ve slechticke rodine v Italii. Po navratu do vlasti se stal tajemnikem ceskeho uceni technickeho. Pratelstvi se vzdelanou Sofii Podlipskou skoncilo snatkem s jeji dcerou Ludmilou. Zprvu stastne manzelstvi proslo hlubokou krizi, ktera se odrazila i v bsnkove tvorbe pesimistickymi tony. Vrchlicky predni uznavanou osobnosti, dostalo se mu verejnych poct domacich i zahranicnich a stal se profesorem srovnavacich dejin na univerzite. Prisla vsak doba, kdy musel celit kritickemu naporu mlade generace. Od poloviny devadesatych let nestal jiz v popredi bsnickeho vyvoje. Vrchlicky vstoupil do literarniho ivota. Sbirky Z HLUBIN, SNY O STESTI, VITTORIA COLONNA se odchyluji od bezneho modelu poezie hlavne tim, e se osvobozuji od jeji narodni sluzebnosti. EKLOGY A PISNE, DOJMY A ROZMARY. Vedle lyriky objevuje se v techto sbirkach i pocetn a epika, zastoupena baladami a romncemi a latkovych okruhu cizich baji a mytu. Rozsahla bse VITTORIA COLONNA, monolog starnouciho Michelangela o lasce a tvurcich bolestech napovida Vrchlickeho zajem o umlecke a ivotni osudy geniu lidstva. Uz prvnimi sbirkami stanul Vrchlicky v popredi ceske poezie. Plan obsahnout v bsnickem cyklu vyvoj celeho lidstva v podobe zamysleni nad smyslem dejin prejal Vrchlicky v podstate z Legendy veku od Victora Huga. Myslenka vyrustala take z domacich potreb a souv isela se snahou o poevropsteni ceske slovesne kultury. Vrchlicky se dejinami inspiroval a zamyslel se nad smyslem historie. Nechtel zobrazit celkovy vyvoj lidstva a take ne v chronologicke posloupnosti. Proto take nazval svuj cyklus ZLOMKY EPOPEJE. Vzhledem k tomu, e jednotlive sbirky, pojate do tohoto cyklu, vznikly v delsich casovych odstupech, odrazeji se v nich bsnkovy vyvojove zvraty, zejmena promena jeho optimismu z konce sedmdesatych let v pozdejsi skepsi a pesimisticky nazor. Cyklus je op ravdu jen "zlomky" epopeje lidstva. Prvni sbirku cyklu DUCH A SVET koncipuje Vrchlicky v optimisticke vire v neustaly pokrok lidskeho ducha. I narodni latky nasly sve misto v "epopeji lidstva". KNIHA MYTU jako by reagovala na vytky, e opomiji domaci tematiku. SARKA, LEGENDA O SV. PROKOPU, aktualizuji narodni boj. V dalsich sbirkach zacina Vrchlicky svuj ideal humanity a vseobecneho pokroku posunovat do vzdalenejsi budoucnosti. Uz ve sbirce SFINX je obsazena bse HYMNA LAZAROVA, v niz tento symboli cky pojaty biblicky chudas prochazi dejinami a marne hleda spravedlnost. Podle Vrchlickeho uskutecnil idealni spravedlnost pouze svet anticky, tehdy doslo k vyrovnani mezi duchem a svetem, krasou a ivotem, umenim a spolecnosti. Epicka kniha ZLOMKY EPOPEJE. Basnik chce sledovat, cim zije clovek a co prozil v ruznych dejinnych epochach. Optimisticky ton viry v budoucnost lidstva. EKLOGY A PISNE - tvori vlastni vstup do milostne lyriky, DOJMY A ROZMARY, POUTI K ELDORADU, CO ZIVOT DAL - obraceji se k m ilovane zene, kterou povysuji na ideal, smysl ivota i tvorive prace. 90. leta - stretnuti s mladou generaci je trochu paradoxni: bsnk, ktery pripravoval nastup mladych smeru a modernejsiho chapani umlecke tvorby, dostava se do sporu s mladymi, kteri usiluji o totez. Kdyz se zacatkem devadesatych let ozvaly hlasy mladych kritiku, citil se Vrchlicky vrcholne dotcen a reagoval podrazdene. Odmital mladou bsnickou tvorbu. Ve stejne dobe se objevuji v tvorbe Vrchlickeho bsne, naznacujici ruzne depre sivni nalady. Milostna lyrika Vrchlickeho dostava jiny odstin, mizi milostne opojeni. Ve sbirce OKNA V BOURI je uz zrejme tezke osobni zklamani. Basnikova krize dostoupila vrcholu, jeho rodinne stesti se zhroutilo. JULIUS ZEYER se narodil v prazske patricijske rodine, v niz se spojovaly vlivy francouzske a nemecke. Odesel do Ruska jako vychovatel a spolecnik ve slechtickych rodinach, procestoval mnoho cizich zemi. Do literatury vstoupil pomerne pozde a dlouho hledal vlastni umlecky vyraz. Priznacni Zeyerovi hrdinove - hledajici lasku jako naplneni ivota, drceni prostredim, ktere je obklopuje. Zalibu pro rytirsky stredovek projevil Zeyer uz dilem ROMAN O VERNEM PRATELSTVI AMISE A AMILA, volnou par afrazi starofrancouzskych skladeb. Japonsky pribeh tragicke lasky GOMPACI A KAMURASAKI. Vrcholem Zeyerovy prozaicke tvorby jsou dva romny: JAN MARIA PLOJHAR a DUM U TONOUCI HVEZDY. Plojhar, syn bohate prazske rodiny, zazil vasnivy milostny romn s krasnou pani a byl tezce ranen v souboji s nemeckym dustojnikem, ktery urazil cesky narod. Plojhar hleda uzdraveni v Italii, pozna v Rime uslechtilou divku, oba se do sebe zamiluji, ale Plojharova nemoc pokracuje a neni nadeje na uzdraveni. Hrdina romnu DUM U TONOUCI HVEZDY, Slovak Daniel Rojko, umira ve velkomestske Parizi v pesimisticke beznadeji. Take on proziva bolestne svuj vztah k podrobenemu narodu, citi svou odpovednost za jeho osud. ------------------------------------------------------------------------ ------------------------------------------------------------------------ (C) 1994, 1996 AHA