@CT 1 @LM 1 @RM 65 @PL 55 @TB -----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T @MT 3 @MB 3 @PO 5 @PN 1 @OP @LH 6 @LH 3 @LH 6 Generace mjovc  >60. a 70. lta 19. stol.- nstup mlad generace, kter chtla probojovat modernj chpn literatury. Vyrstala a dospvala v dob politickho tlaku, reakce bachovsk. Absolutismus potlail vechny vsledky revolunho roku 1848 a dolhal tاce na cel kulturn i veejn ivot. esky psan literatury, vychzelo mlo, vtina asopis zanikla. Jedinm beletristickm asopisem 50. let byl Lumr, spojoval star硍 spisovatelskou generaci s mladmi. Mezi studenty vldl il vlasteneck ruch a jejich run psan asopisy se staly o mlo let pozdji zkladem asopis veejnch. Hlavn heslo mladch: Projevit veejn vli po svobodnm ivot. >Prvnm takovm inem - almanach LADA NIOLA (1855), vydan skupinou spisovatel v ele s J. V. Friem - vzbudil odpor konzervativc. >Daleko vznamnj bylo vydn almanachu MJ (1858), v nm poprv vystoupila na veejnost mlad literrn generace seskupen kolem V. Hlka a J. Nerudy. Podle tohoto almanachu se oznaovala jako generace mjovc. Krom organiztoru Hlka a Nerudy pispli do almanachu z mladch spisovatel A. Heyduk, R. Mayer, K. Svtl, S. Podlipsk a J. V. Fri, ze starch K. Sabina, K. J. Erben a B. Nmcov. Mlad spisovatel se pihlsili manifestan؍ k Mchovi. Almanach Mj vzbudil odpor. Zstupce staromilc Jakub Mal vytkl mladm nedostatek nrodnho ctn a koprovn cizch vzor. Nelibost vzbudil u tm, e do nho pispli autoi nedvno politicky pronsledovan nebo vznn, z nkterch pspvk se ozvala nespokojenost, odbojn tn, ztrta ivotnch iluz, snaha zobrazovat pravdiv soudob ivot v jeho rozporech. Koncem 50. let pivodili politick a hospodsk nesnze pd Bachova absolutismu a rakouska vlda se vrtila roku 1861 tzv. jnovm diplomem k stavnmu ivotu. >Uvolnenm po r. 1860 radikalizuje vak i manstvo. @LH 3 @LH 6 Vvojov tendence esk literatury  >Nstup mlad generace koncem 50. let probhal ve znamen odvrat od minulosti. Proti historinosti byli nejvce Neruda a Hlek. Nen pr druhho nroda, kter by tak pomalu, tak ln؍ pokraoval ve svm vvoji. Heslo mjovc zn: od minulosti k ptomnosti. Zdrazuje se poznvac funkce literatury, klade se dokonce nad funkci estetickou. Typ spisovatele 60. a 70. let pedstavuje bsnk, kter, i kdy pochz z vrstvy selsk nebo emeslnick, je spoleensky, ideologicky a celm ivotnm stylem spojen s mstanstvem. Zcela miz typ vdce a s nm i ueneck charakter literatury, pznan pro star obdob obrozeneck literatury. Spisovatel 60. a 70. let se uastn politickho ruchu sv doby jako novin a urnalista, m sv obecenstvo, nejen hrstku uvdomlch ten jako v dob obrozeneck. Umleck tvorba nen u obtavou vlasteneckou prac, nbr povolnm. >Zkladn otzka, kter v padestch letech zamstnvala mlad spisovatele, znla: m se literatura omezovat na zdrazovn charakteristickch rys esk nrodn individuality, nebo m rozit svj zjem o problmy obecn lidsk, kter se dotkaj souasnho loveka, a ije kdekoli? lo o to, zdali literatura m plnit stejn koly jako v dob obrozeneck, tj. plnit funkci nrodn vchovnou a uvdomovac. Mlad spisovatel zprvu odmtali nrodn specifinost literatury, modern doba pr stra rozdly mezi jednotlivmi nrody. >Nrodn literatura se mla vlenit do evropskho kulturnho vvoje a mla s nm udrovat rovnomrn krok. ADOLF HEYDUK (1835-1923)  >Nerudv ptel a naden stoupenec eskoslovensk vzjemnosti, j vnoval tak nkolik sbrek. >Sbrka CIMBL A HOUSLE (1876) byla citovm vyznanm lsky ke Slovensku. Psov forma ver, scny ze slovenskeho lidovho ivota, zbarven vtinou idylicky. Sbrka budila naden ohlas na Slovensku. >Zvltn draz poloili mjovci na rozvoj przy, kter se mla stt zrcadlem nrodnho ivota a mla mt hlavn funkci poznvac. >Rozshlej prozaick tvary romn a novela se tily v 60. a 70. letech neobyejn oblib u ten. >Mnoho sil o vytvoen eskho romnu vynaloil GUSTAV PFLEGER MORAVSK (1833-1875). Jeho hrdinov, pojat autobiograficky, ztlesuj autorovy citov problmy. Obyejn؍ jsou to zklaman osaml jedinci, kte se marn pokouej vytrhnout se z prosted, v nm ij. Romn Z MALHO SVTA (1864) je z prostred tovarnch dlnk. Autor sleduje v romnu vztah eskch lidovch vrstev k Nmcm, avak drastick scny vykoistovn dlnku ve smchovskch kartounkch, jejich ivoen i iveln odpor, kter je vede k nien stroj, daly dlu zcela jin vyznn. Generace mjovcu: Hlek, Svtl, Arbes, Neruda >Mezi organiztory almanachu Mj patil vedle Jana Nerudy pedevm Vtzslav Hlek. Psobil jako organiztor a teoreticky mluv nastupujc generace, jako novin a kritik, psal vere, povdky, dramata. Doshl u ten neobyejnho spchu, nebo dovedl vyjadovat pocity, jimi ili jeho souasnci. VTZSLAV HLEK (1835-1874) >Kniha VEERN PSN (1859) obsahuje drobn lyrick bsn؍ pstupn psov formy. Jeho milostn lyrika vychzela z osobnho proitku astn lsky k dvce ze zmon rodiny, kter pozdjm satkem zabezpeila existenn bsnka. >Poadavku sv generace, aby literatura zobrazovala pravdiv؍ soudob ivot v cel jeho rozloze, chtl Hlek vyhovt drobnmi verovanmi obrazy z venkovskho prosted. Tyto epick bsn, mezi nimi stoj na prvnm mst balady - sbrka POHDKY Z NA֍ VESNICE (1874). Zachycuj rzovit typy z esk vesnice, nejednou s jejich tragickmi osudy poznamenanmi bdou. Sbrka zobrazuje humorn (HUSAR, OTEK, POSTILION) i smutn a tragick chvle ivota venkovskch lid (DRBA, V LOMECH). >Jet nenadela doba pro velk spoleensk romn. Zato men prozaick tvary, predevm povdky, tzv. obrazy ze ivota fejetony, mly plnou nadji na spch. Prvn Hlkovy povdky se obvykle dotkaj vztahu dvou mladch lid, jim rzn pedsudky, majetkov nerovnost nebo neochota rodi brn v lsce. >Umlecky nejzdailej je povdka MUZIKANTSK LIDUKA (1861), smutn pbh dvky, kter donucena pro penze k neastnmu satku se pomate na rozumu. Pozdji tvo vesnick povdky, kter znamenaj vrchol prozaickho umn. Povdka NA STATKU A V CHALOUPCE (1871) a POD DUTM STROMEM (1872). Ob maj podobnou konstrukci: neradostn ivot, idylick stst, chamtivost bohatch, lska a ivot v souladu s prodnmi zkony u chudch. Povdka NA VEJMINKU (1873) se dotk tragickch dsledk, k nim vede zizovni vmink, probouzejc v dtech bezcitnost vi starm rodim. >Hlek vnoval v prze pozornost i mstskmu prosted. Jedna z jeho nejlepch povdek - POLDK RUMA (1873) vypravuje dojemn pbh o podskalskm pskai, kter se obtav star o chlapce eny, kterou kdysi neastn miloval. Povdka zdrazuje citovou ulechtilost prostho lovka. KAROLNA SVTL (1830-1899) >erp ltku z prosted prask mansk a aristokratick spolenosti. Postavila se kriticky k svtu, kter pli dobe znala z vlastnho domova i z jinch manskch saln, pobuovalo ji mravn pokrytectv tto spolenosti, sobectv rodiovsk autority i nesmysln vchova dvek, jak ji sama okusila. Pznan rys jej cel pozdj tvorby - ulechtil a obtav mravn poslan enskch hrdinek. >Umlecky nejvznamnj soust dla Svtl, jej vesnick prza, je vesms nmtov umstna do Podjetd. Svtl odmtala nzor, e literatura a umn maj zobrazovat ivot v kadodenn vednosti, nesouhlasila s poznvac funkc literatury, naopak se snaila ukazovat ivot lep, ne jak kolem sebe vidla. >Nejvt spch u ten mly jetdsk romny. Jejich zvazn problematika, psychologicky vykreslen hrdinov a dramaticky komponovan dj. >VESNICK ROMN (1867) vypravuje o neastnm manelstv Antoe Jrovce, kter piel jako eledn na statek a oenil se s ovdovlou rychtkou. >Romn K֦ U POTOKA (1868) vyprv o Evice, kter po velkm sebezapen a obtavosti zbav rod Potockch kletby, kdy se zekne lsky k bratrovi svho mue. >KANTRICE romn vchovnho vlivu lsky venkovsk dvky Enefy k Otkovi, kter za studi v Praze podlehl svodm velkho msta a teprve oistnm vlivem lsky se mravn obrod. >FRANTINA o "ensk rychtce", kter potlaila svou lsku a zabila enicha, kdy zjistila, e je vdcem lesnch lupi. JAKUB ARBES (1840-1914) >Stal se redaktorem Nrodnch list, ivil se literrn innost. Nejhodnotnj sti Arbesovy tvorby je romaneto (nzev pochz od Nerudy a oznauje romnovou skladbu menho rozsahu, v n prostupuj dj vahy vdeck, filozofick a sociln, spov v napt mezi tajemnou zhadou, kter na prvn pohled vypad jako nadpirozen jev, a jejm rozuzlenm, kter se vysvtluje vdeckm vkladem. V Arbesovch romanetech vystupuj vstedn hrdinov, kte se ocitaj uprosted neobvyklch a asto a pernch scenrich. V tchto romanetech ҵBEL NA SKIPCI, UKIOVAN a SVAT XAVERIUS triumfuje rozum nad naboenskou vrou. Vznamn msto pat tm romanetm, v nich se Arbes sousteuje na problm neuznanho, vyjmenho jedince, ubjenho stsnnmi podmnkami. Nap. romaneta LEN JOB a ADVOKT CHUAS. Mylenky utopickho socialismu jsou v socilnm romnu KANDIDTI EXISTENCE. L se v nm skupina mladch idealist, kte chtj uskutenit mylenky utopickho socialismu v praxi. Jeden z nich se pozdji stane majitelem prmyslovho zvodu a dovol svmu pteli, aby zkusil uskutenit sv plny. Pokus je vak odsouzen k nezdaru, protoe v tovrnkovi zvtz nakonec zitn kapitalista. Romnem TRAJCHPUDLCI ml zachytit prask dlnictvo ped rokem 1848. JAN NERUDA (1834-1891) >Narodil se v Praze v rodin vojenskho vyslouilce, matka si pivydlvala posluhou. Studoval akademick gymnzium. Tam se setkal se spoluky, kte u zanali s literarnmi pokusy. Prva na univerzit nedokonil, zanechal i studia filozofie. Po pechodnch zamstnnch se rozhodl pro drhu novine a spisovatele. >Bsnicka sbrka HBITOVN KVT vydan tm souasn؍ s Hlkovymi Veernmi psnmi je protikladn odlin od Hlkovch bsni. Neruda narozdl od Hlka nechce harmonizovat, naopak obnauje rozporn pomry sv doby, vytva drsn a provokujc obrazy lidsk bdy. Zatmco Hlek vychz dveiv vstc svtu, Neruda se proti nmu uzavir do sv ironie. I tvarov je Nerudova sbrka opakem Hlkovch lbivch ver. Snaha po pesnm pojmenovn, kter nepohrd ani hovorovm slovem. Hbitov je Nerudovi predevm pohebitm chudiny. Hned prvn bsn؍ protestuj proti nespravedlivmu majetkovmu rozvrstven spolenosti. >Druh Nerudova basnick sbrka intimn lyriky KNIHY VERލ je zahrnuta do cyklu Otci, Matice a Ann. Sbrku komponuje bsnk do t oddl: KNIHA VER VYPRAVNCH (epika), a KNIHA VER LYRICKCH A SMENCH a KNIHA VER ASOVCH A PLEITCH. Mezi epickmi bsnmi knihy vpravnch zdrazuj sociln motivy nejsilnji balady. Vzorem byla balada Erbenova. Neruda se vak odvrac od dvnch mtickch pedstav, upoutvaj ho rozpory v lidskch vztazch a tragick srky spoleenskch vyddnc velkho msta. >Bse DOBROVOLNK naznauje bsnkv vlastn osud: chud chlapec se d naverbovat na vojnu, aby ulehil matce. >DDOVA MSA odhaluje bdu nejchudch vrstev mstskho proletaritu. Deset bsn vnovanch otci, zobrazuje konflikt mezi synovskou lskou a vzpurnou odbojnost. Velost citu stle ustupuje ped hrdost. @CP 5 >Cyklus MATICE je horoucm vyznanm Nerudovy lsky k matce, citu nepotlaovanho, dtsky oddanho. Sociln motivace je ptomna i v intimn lyrice. >V milostnm cyklu ANN obalovv nespravedliv osud, e mu nedal monost, aby mohl uivit svou milenku. >A po jedencti letech vydv PSN KOSMICK, za podstatn؍ odlin situace a tak zmnnch pomr veejnch. teni rozebrali dv vydan sbrky Kosmickch psn. Neruda se rzem stal uznvanm bsnkem. Psn kosmick vyhovovaly dobov nlad, kterou vyznaoval optimismus a pesvden o nezadriteln sle veobecnho pokroku. Neruda se zaml nad poslanm soudobho lovka i nroda. Vzjemn vztahy lid i nrod konfrontuje s dem vesmru. Zskva optimistickou vru v nrodn budoucnost. Nechce tene pouovat o novch vdeckch poznatcch, chpe vesmrn dje tak, jak je mohl chpat obyejn lovk, proto pomry ve vesmru pevd na vztahy mezi lidmi. Pouv psov formy rozmarnho nebo humornho tnu, ale vedle toho i patetickho hymnu. >Przu z konce 50. a zatku 60. let shrnul Neruda do knihy ARABESKY. Arabesky zachycuj lidov postavy z malostranskho prosted, asto se smutnmi a tragickmi osudy, ale i figurky z vych spoleenskch kruh. Neruda v nich oslabuje dj, zamuje se hlavn na vykreslen postavy v jejm spoleenskm prosted. >Podobnou kompozici maj TRHANI, obrazy ze ivota lid, kte vlastn stoj na okraji spolenosti, spojuje v kompozin celek pbh "trhana" Komrka, kter astn najde enu, ale neastn ztrat dt. >POVDKY MALOSTRANSK, soubor 13 povdek zobrazujcch ivot Mal Strany v dob Nerudova dtstv a mld. Vznam spov v mistrovsk charakteristice postav, prosted a udlost. asov؍ se zamuj na 40. a 50. lta. Zobrazuje jen ty, kter dvrn؍ zn, nap. PIVEDLA EBRKA NA MIZINU, DOKTOR KAZISVT a HASTRMAN. >Neruda std v povdkch postup vn s humornm nebo tragikomickm (JAK SI PAN VOREL NAKOUIL PNOVKU). Tyto postupy mu slou k odhalovn sobeckosti, omezenosti a lakoty malomstskho svta. >Epick rz sbrek zahjil sbrkou BALADY A ROMANCE. Oznaen jednotlivch bsn jako balady a romance je v duchu doby velmi libovoln, protoe asto i balady maj spe rz rozmarn legendy nebo romance, nkdy naopak bsn, oznaen jako romance se bl pochmurnost spe balad. Hlavn otzka, kterou si Neruda kladl: jak vyslovit starmi formami balady a romance postoj modernho lovka k svtu. A odpov: postojem prostho lovka z lidu. Starnouc bsnk se vracel vzpomnkami stle astji do let dtstv. >Ltky Balad a romanc erpaj v podstat z trojho namtovho okruhu: dotkaj se obecn lidskch vztah, zejmna vztahu matky a syna (BALADA HORSK, BALADA DTSK), esk nrodn charakter (ROMANCE O KARLU IV., BALADA O POLCE), ltky biblick a legendrn, jsou vak aktualizovny a zasazeny do eskho lidovho prosted. Ve stejnm roce vyla i posledn zpovԍ bsnkova - PROST MOTIVY. Nejsou jen citovm denkem, spojenm s prodnmi obrazy. U jen rozdlen sbrky na tyi oddly podle ronch dob symbolizuje sept prodnho rytmu s lidskm ivotem a nاn vztah k prod a venkovu. Kompozin celistvosti dosahuj pesnm dodrovnm ronho cyklu od nznaku jara a do zimy. Sbrka je i bsnkv citov zpisnk. Bsn asto pipomnaj lidov popvek. V bsnkov pozstalosti se objevily zvazn asov bsn, obraz nrodnho utrpen a nadj. J. Vrchlick je utdil a vydal pod nzvem ZPVY PTEN, vere o tاkm dlu nroda. Vrchlick adil bsn tak, e jako prvn a posledn umstil vere vyslovujc odhodln a duvru v nrodn budoucnost a mezi n vloil bsn o utrpen nroda. ------------------------------------------------------------------------ ------------------------------------------------------------------------ (C) 1994, 1996 AHA