@CT 1 @LM 1 @RM 65 @PL 55 @TB -----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T @MT 3 @MB 3 @PO 5 @PN 1 @OP @LH 6 ¨ ¨ Humanismus v Cechach¨ ¨ >Dobove podminky v nasich zemich od poloviny 15. stoleti az¨ do doby belohorske zamerovaly literaturu k problematice¨ spolecenske a nabozenske, resily nalehave otazky verejneho¨ zivota. Literatura dostavala vyraznou ideologickou funkci.¨ >Humaniste 15. stoleti se orientovali zprvu predevsim k Italii,¨ jejich vzory byli anticti spisovatele (Cicero v recnictvi,¨ Horatius v satire, Vergilius v prirodni idylicke poezii).¨ >Latinska tvorba ceskych humanistu nemela vetsi ohlas, nebot jeji¨ ucenecky raz omezoval pusobeni dila na nejvzdelanejsi vrstvy.¨ Zatimco latinskou humanistickou tvorbu 15. stoleti predstavuji¨ predevsim katolicti autori, od zacatku 16. stoleti se siri¨ humanisticke myslenky i mezi prislusniky ceskych bratri¨ a luteranu, ale v jejich tvorbe prevazuji dila psana cesky.¨ Charakter literatury tohoto obdobi urcuje mestan jako tvurce¨ slovesne tvorby i jako ctenar. >V literarni tvorbe 16. a 17. stoleti najdeme jen malo¨ puvodnich del a skutecne tvorivych spisovatelu. Vetsinou se¨ prekladaji nebo upravuji cizi predlohy. >Priznacnym rysem je napadny ubytek versovane tvorby a velky¨ rozvoj naukove prozy. Poezie se octla na okraji literarniho¨ zajmu, vraci se k tradicnim vzorum didakticke poezie, jejiz¨ moralistika a satiricke zamereni zcela vytlacily osobni lyrika¨ i drama. Pro tradicni ctenarsky vkus je priznacne uplatnovani del¨ starsi predhusitske literatury. NOVA RADA (SMIL FLASKA¨ Z PARDUBIC) - prelozena do latiny JANEM SKALOU Z DOUBRAVKY.¨ Tiskem vychazi: Podkoni a zak, Ezopovy bajky a zabavne povidky.¨ Hojn a je lyrika duchovni, napajejici se z bohatych zdroju¨ husitske pisnove tradice (BLAHOSLAV, KANCIONAL). >Proza ma predevsim naukovy a vzdelavaci charakter. Pestuji¨ se nejrozmanitejsi vedni obory, napadnym rysem je zamereni¨ k praktickym potrebam. Nejvyse se hodnoti pravnictvi: PAVEL¨ KRISTIAN KOLDIN Z KOLDINA (PRAVA MESTSKA KRALOVSTVI CESKEHO¨ A MARKRABSTVI MORAVSKEHO), recnictvi: KAREL STARSI ZE ZEROTINA,¨ jak k tomu vede obdiv pro starorimske recniky i prakticka potreba¨ dokonaleho mluvniho projevu ci uhlazeneho dopisoveho slohu.¨ Zdomacneni knihtisku vede k nebyvalemu rozsireni knih, casto¨ nakladne vydavanych a bohate zdobenych drevorezy, a k celkovemu¨ zvyseni vyznamu literarni tvorby v kulturnim zivote. Literarni¨ tvorba se stava zalezitosti ucenecke pracovny. KRONIKA TROJANSKA¨ se povazuje za prvni cesky tisk (v Plzni, 1468). >Od 16. stoleti se v humanismu ztraci anonymni tvorba.¨ Objevuje se typ literarniho mecenase, slechtice nebo zamozneho¨ mestana, ktery kolem sebe sdruzuje spisovatele a ucence, hmotne¨ je podporuje, financuje jejich studijni cesty do ciziny a dava se¨ jimi oslavovat. Bohaty mestan v 16. a zacatkem 17. stoleti se¨ zcela pripodobnil urozenemu slechtici. Ma obvykle slechticky¨ pridomek, napodobuje feudala i zivotnim stylem. Obklopuje se¨ krouzkem humanistickych basniku, od nichz prijima oslavne lat¨ inske basne k ruznym rodinnym udalostem. Ma zajem o prakticke¨ poznani sveta, a pokud sam necestuje, cte popisy cizich zemi¨ a vypsani dejin jinych narodu (tzv. kosmografie). OLDRICH PREFAT¨ Z VLKANOVA - CESTA Z PRAHY DO BENATEK A ODTUD POTOM PO MORI AZ DO¨ PALESTINY, VACLAV BUDOVEC Z BUDOVA, KRISTOF HARANT Z POLZIC¨ a BEZDRUZIC, JAN HASISTEJNSKY Z LOBKOVIC. Oblibene je studium¨ herbaru (TADEAS HAJEK Z HAJKU), lekarskych spisu (JAN CERNY) nebo¨ spisu astronomickych a astrologickych (TADEAS HAJEK Z HAJKU),¨ zaliba ve slovnikarstvi (DANIEL ADAM Z VELESLAVINA). Mestan¨ 16.stoleti vladl obvykle stejne dobre latinou jako materstinou.¨ Strhuje se pozornost k dejepisectvi, oziveny smysl historicky¨ vede k narodopisnemu badani, sestavuji se rodopisy starych¨ slechtickych rodu, sbiraji se akta k politickym ci cirkevnim¨ dejinam. Vznikaji prvni odborna pojednani o hornictvi,¨ o rybnikarstvi, vojenstvi apod. >Humanismus v Cechach se rozlisil uz koncem 15. stoleti na¨ smer latinsky, uzivajici latiny jako mezinarodniho jazyka¨ vzdelancu a napodobujici latinske autory ve vyberu latek i ve¨ forme, a na smer narodni, ktery usiloval o vytvoreni literatury¨ v humanistickem duchu, ale v ceskem jazyku, slohove byl ovsem¨ i on zavisly na klasicke latine. >Predchudcem latinsky pisicich autoru byl diplomat ve¨ sluzbach Jiriho z Podebrad - JAN Z RABSTEJNA: DIALOG - rozprava,¨ v niz rozmlouvaji ctyri slechtici o politickych pomerech. Autor¨ se primlouva za smirne reseni sporu mezi papezem a kralem Jirim,¨ povzbuzuje k lasce k vlasti a odmita valku. >BOHUSLAV HASISTEJNSKY Z LOBKOVIC (1461-1510) je prislusnik¨ stare slechticke rodiny a ctizadostivy cirkevni hodnostar, dosahl¨ ve sve dobe jako basnik evropske proslulosti. Mel rozsahle¨ pisemne styky s cizimi humanisty. Po roztrzce se svym pritelem¨ Viktorem Kornelem ze Vsehrd uzavrel se ve sve samote, aby¨ studoval anticke autory a ve svych listech satirickymi slehy¨ soudil sve soucasniky. Jeho satiricka skladba ZALOBA K SV.¨ VACLAVU NA MRAVY CECHU kara mravy predku a obyvatelu sve zeme,¨ vyty ka slechte rozmarily zivot. >HYNEK Z PODEBRAD (1452 -1492) synek krale Jirika, pise¨ basne VERSOVE O MILOVNIKU, MAJOVY SEN - milostna tematika¨ s psychologickym prozitkem a smyslovym okouzlenim. >VIKTORIN KORNEL ZE VSEHRD (1460 - 1520) je hlavni¨ predstavitel narodniho humanismu, pravnicky spisovatel. Zacinal¨ latinskymi versi, ale pozdejsi usili zameril k potrebam narodni¨ literatury. Cesky jazyk kladl na roven klasicke latine a rectine.¨ O PRAVIECH, O SUDIECH I O DESKACH ZEME CESKE KNIHY DEVATERY¨ - stavi ceske zvykove pravo nad rimske. >V 16. stoleti se stala jednota bratrska dulezitou¨ siritelkou kulturne vzdelavacich snah v nasich zemich. Mela¨ vzorne organizovane skolstvi a jeji predni predstavitele¨ rozvijeji horlivou literarni cinnost. >JAN BLAHOSLAV (1523 - 1571) - historik, ucitel a biskup¨ jednoty bratrske. Mnoho usili venoval poradani pramenu pro¨ bratrsky archiv (AKTA JEDNOTY BRATRSKE), ktery ma velky vyznam¨ pro poznani dejin jednoty bratrske. FILIPIKA PROTI MISOMUSUM¨ (nepratele vyssiho vzdelani). Tato polemika smerovala predevsim¨ proti biskupu Janu Augustovi, padnymi dukazy dovozuje, ze¨ vzdelani pomaha cloveku v zivote a naopak nevzdelanost je¨ prekazkou pokroku. Nejlepsim dokladem Blahoslavy humanisticke¨ ucenosti by l jeho preklad Noveho zakona. Uplatnil pri nem zasadu¨ presneho textu a projevil se jako kriticky odbornik a vyborny¨ znalec jazyka. Autorsky se podilel Blahoslav pri vzniku¨ bratrskeho kancionalu, zvaneho podle mista vydani v Polsku¨ KANCIONAL SAMOTULSKY, obsahuje duchovni pisne. GRAMATIKA CESKA¨ - vysledek jeho dlouholeteho studia materskeho jazyka, meritkem¨ mu je krasa reci, odmita narecni prvky a usiluje o ustalenou¨ jazykovou normu. Brzy po Blahoslavove smrti poridila bratrsti¨ teologove preklad cele bible. Novy zakon prejali bratri¨ v upravenem zneni Blahoslavove a v letech 1579-1594 vydali¨ v Kralicich na Morave v tajne tiskarne sestidilnou BIBLI¨ KRALICKOU. Preklad byl po jazykove strance velmi peclivy, bible¨ se stala nadlouho vzorem spisovne cestiny. >VACLAV HAJEK Z LIBOCAN - katolicky knez. KRONIKA CESKA¨ - zahrnuje ceske dejiny od praotce Cecha az do korunovani¨ Ferdinanda I. Pro jadrnou lidovou rec i pro poutavost pribehu se¨ stala Hajkova kronika oblibenou cetbou a az do konce 18. stoleti¨ byla hlavnim zdrojem pouceni o ceske minulosti. >VACLAV VRATISLAV Z MITROVIC (1576 - 1635) - jako¨ patnactilety mladik se dostal v poselstvu cisare Rudolfa, ktere¨ vyslal k sultanovi do Carihradu. Po roce byli vsichni uvezneni¨ a Vratislav se vratil z tureckeho zajeti az po nekolika letech.¨ Sve trpke zkusenosti vylicil ve spisku PRIHODY VACLAVA VRATISLAVA¨ Z MITROVIC. >DANIEL ADAM Z VELESLAVINA (1546 - 1599) univerzitni¨ profesor, tiskar, nakladatel, pestoval popularni dejepisectvi.¨ Bohata byla jeho cinnost slovnikarska, vlastni Veleslavinuv¨ vyznam je spise v organizacnich podnetech a v jeho usili¨ vydavatelskem a tiskarskem. Pro jazykovou vytribenost knih¨ vydavanych Veleslavinem byval konec 16. stoleti oznacovan jako¨ doba veleslavinska a jeji jazyk se pokladal za vzor spisovne¨ cestiny. Domaciho puvodu jsou HISTORIE O BRATRU JANU PALECKOVI¨ - drobne proza icke pribehy, jejichz ustrednim hrdinou je "moudry¨ blazen", sasek krale Jiriho. FRANTOVA PRAVA - parodisticka¨ pravidla pijackeho cechu, obsahuji i vlozene povidky, ktere¨ vyjadruji optimisticky vztah k pozemskym radostem. >Na novych zakladech se snazili humaniste vytvorit drama,¨ nebot vyvoj staroceskeho dramatu prervalo husitstvi. Nevzniklo¨ vsak zadne vynikajici dramaticke dilo. Narozdil od predhusitskeho¨ dramatu, ktere se obracelo predevsim k latkam novozakonnym,¨ vychazely prevazne ze Stareho zakona. >Basnictvi pestovalo casovou pisen, satiru, zamerenou¨ moralisticky proti nevazanemu zivotu, a prilezitostnou poezii¨ (oslavne verse k narozeninam, snatku, apod.). >SIMON LOMNICKY Z BUDCE (1552 -1622) - oblibeny versovec,¨ napsal nekolik sbirek mravokarnych. TOBOLKA ZLATA - utoci na¨ lakomstvi a shromazdovani bohatstvi. >MIKULAS DACICKY Z HESLOVA (1555 - 1626) PROSTOPRAVDA - kritizoval mravni nedostatky svych soucasniku.¨ JAN AMOS KOMENSKY (1592-1670) >Nejvetsi spisovatel pobelohorske emigrace, posledni biskup¨ jednoty bratrske. Zil v dobe, kdy se stale zrejmeji projevovala¨ krize stredovekeho nazoru, vybudovaneho na bibli a castecne na¨ odkazu antiky. Objevy prirodovedneho nazoru vzbuzovaly nadeji, ze¨ lidstvo speje k novemu veku, v nemz vedeni prevazi nad poverami.¨ Narodil se pravdepodobne v Nivnici na Morave v ceskobratrske¨ rodine, otec pochazel z nedaleke vesnice Komny (odtud Komensky).¨ Na studiich v Nemecku poznal, jak pokrocilo u jinych narodu¨ vedecke badani, a rozhodl se proto, ze venuje vsechno usili snaze¨ o vytvoreni ceske narodni vedy, aby ani jeho vlast nezustavala¨ pozadu. Udalosti po belohorske bitve zasahly krute do zivota¨ Komenskeho. Kdyz musel v roce 1621 narychlo uprchnout z Fulneku¨ s zenou a dvema detmi, ztratil cast rukopisu a celou knihovnu, za¨ moru v Prerove mu zemrela zena. Pobyval potom stridave na ruznych¨ mistech u svych ceskobratrskych slechtickych ochrancu. Po vydani¨ ostrych narizeni proti nekatolikum opustil vlast a usadil se¨ v polskem Lesne. Jeho pobyt prerusilo pozvani anglickeho¨ parlamentu, aby uskutecnil v Anglii jakousi akademii ved, ktera¨ by sirila do celeho sveta jednotne vzdelani jedinym jazykem.¨ Pozdeji navstivil take Svedsko, vychodni Prusko. Po druhem¨ prestehovani do Lesna ho stihly dalsi rany osudu: zemrela mu¨ druha zena a jeho nadeje na navrat emigrantu do Cech zmaril¨ vestfalsky mir (1648), kterym skoncila tricetileta valka. Za¨ valky svedsko-polske zachvatil Lesno pozar, pri nemz Komensky¨ pozbyl celeho majetku a vetsi casti svych rukopisu.¨ Nejbolestnejsi byla ztrata nenahraditelneho slovniku POKLAD¨ CESKEHO JAZYKA. Po odchodu z Lesna nasel vlidne prijeti¨ u holandskych pratel v Amsterodamu. Mel svetovou proslulost ve¨ Svedsku, Holandsku i Uhrach. Podle jeho zasad se zacali¨ reformovat skoly, dostava pozvani i od Harvardske univerzity¨ v Americe. Do nabozenskych a filozofickych spisu z prvniho obdobi¨ sve tvorby vtelil osobni a spolecenske rozpory. Hleda cestu¨ z krize cloveka a soudobeho sveta. >LISTOVE DO NEBE - zamyslel se nad situaci chudych.¨ >TRUCHLIVY - rozpor rozumu a nabozenskeho citu. >LABYRINT SVETA A RAJ SRDCE - rozsahla jinotajna skladba¨ znazornujici autorovu pout svetem, zobrazenym alegoricky jako¨ mesto, vznikla z kritickeho pohledu na soudoby stav spolecnosti.¨ Poutnik, v nemz Komensky predstavil sebe, jde si prohlednout¨ svet, aby si vyvolil vhodne zamestnani. Na ceste jej doprovazi¨ Vsezved vsudybud (zosobnena lidska zvidavost), ktery mu radi, aby¨ byl spokojen se vsim, co spatri. K Vsudybudovi se pripoji druha¨ pruvodce, Mameni (alegorie zvyku prijimat bez uvazovani cizi¨ nazory). Nasazuji poutnikovi bryle mameni, ktere zkresluji pohled¨ na svet, poutnik se vsak nedava zmast a upravuje si je tak, aby¨ mu neprekazely ve spravnem pozorovani. Mesto, do nehoz vstupuji,¨ je opravdovych bludistem. Hemzi se lidmi, kazdy specha za svym¨ zamestnanim, ale ukazuje se, ze temer kazde z nich je podvod¨ a klam. Lide nosi na sobe masky, meni si je, delaji spoustu¨ zbytecnych veci. Ovlada je touha po snadnem zisku, spolecenskem¨ postaveni a bezstarostnem zivote. Poutnik pozoruje zivo¨ t remeslniku, ucencu, lekaru, soudcu, vojaku i prislusniku jinych¨ stavu a povolani. Vsude naleza neuprimnost a podvod. Neuspokoji¨ jej ani hrad kralovske Moudrosti, protoze i tak odhaluje marnost.¨ V zoufalstvi nad ubohym stavem lidske spolecnosti chce prchnout¨ ze sveta, na vyzvu bozi se pak uzavira v raji sveho srdce, tj.¨ v samote a nabozenskem rozjimani. Zaver vyzniva pesimisticky.¨ Komensky dobre videl dobove nesrovnalosti, ostre obzaloval¨ socialni pomery sve doby, uvedomil si prikre majetkove rozdi ly,¨ ale nasel prilis jednostranne vychodisko z "labyrintu sveta"¨ v "raji srdce", pred resenim palcivych otazek obratil se k Bohu¨ a k nabozenskemu hloubani. Labyrint sveta a raj srdce nevyjadruje¨ pouze Komenskeho osobni postoj ke spolecenske problematice doby¨ tricetilete valky, vyslovuje i zivotni pocity soudobych lidi.¨ Poutnik v bludisti sveta, v nemz se setkava se lzi a pretvarkou,¨ v nemz marne hleda mezi hemzicimi se davy opravdoveho cloveka¨ - to je symbol evropskeho lidstva strzeneho do viru tric etilete¨ valky a trpiciho stupnovanym utiskem. >CENTRUM SECURITATIS (Hlubina bezpecnosti) - filozoficko¨ - nabozenske pojednani. Cim vice se clovek vzdaluje od stredu¨ jistoty, Boha, tim vic propada zmatkum a toci se v bludnem kruhu.¨ >Predpoklad pro rozvoj a vzdelani spatroval Komensky v nove¨ organizovanem vyucovani. Podnety k jeho reforme nachazel nejen¨ v praxi ceskobratrskeho skolstvi, ale i u soudobych evropskych¨ pedagogu. >VELKA DIDAKTIKA - patri k nejproslulejsim dilum Komenskeho¨ ve svetove literature a je prelozena do vsech evropskych jazyku.¨ Vynika systematicnosti vykladu, snahou ucinit z pedagogiky vedni¨ obor a najit zakony vychovatelske prace. >Komensky je presvedcen, ze kazdy clovek muze byt vychovou¨ a vzdelanim priveden tak daleko, aby mohl zit dustojnym lidskym¨ zivotem. Nove je u Komenskeho stredem zajmu nikoli ucitel, ale¨ zak. Vychovu rozdeluje velky pedagog do ctyr stupnu po sesti¨ letech. Do sesti let se staraji o vychovani ditete rodice ("skola¨ materska"), pozdeji skola. Povinna skolni vyuka ma trvat do¨ dvanacti let v narodni skole. Ve vetsich mestech maji byt jeste¨ "skoly latinske" (gymnazia), na nichz se zaci vzdelavaji do¨ osmnacti let. Nejnadanejsi z nich pak studuji odborne na¨ akademiich (univerzitach). >INFORMATORIUM SKOLY MATERSKE - specialni prirucka urcena¨ pro vychovatele, matky, chuvy. Upozornil zde na vyznam vychovy¨ v dobe predskolni a zduraznil dulezitost esteticke (zejmena¨ hudebni a slovesne) vychovy ditete jiz v tomto utlem veku.¨ >BRANA JAZYKUM OTEVRENA - od zastaraleho uceni slovickum zpameti¨ postoupil nejen k ucinnejsi vyuce jazyka, ale zaroven k pouceni¨ o skutecnem svete. >SVET V OBRAZECH (Orbis pictus) - puvodne ucebnice latiny,¨ ale pozdeji se stala vzorem pro ucebnice cizich jazyku vubec. Pro¨ vetsi nazornost uziva k jednotlivym tematum ilustraci. >SCHOLA LUDUS (Skola hrou) - dramaticke pokusy ve skolstvi,¨ jez mely za ukol prohloubit u zaku znalosti latiny. Ze zasady se¨ snazil odstranit ze skol mechanicke slovni vedomosti bez znalosti¨ veci, proto razil zasadu, ze zak se ma naucit pojmum z veci¨ vnimatelnych smysly. Uceni musi byt nazorne a ma se pri nem¨ uzivat prikladu. Vyucovani ma byt snadne, zajimave a musi¨ sledovat vychovny cil. Postup pri vyucovani se ma dit od znameho¨ a jednoducheho k slozitejsimu. Ma smerovat ke skutecnym¨ a p raktickym potrebam pro zivot. Vyucovani musi byt verejne,¨ pristupne vsem detem a mladezi bez rozdilu socialniho puvodu¨ a pohlavi. Vzdelani se ma dostat kazdemu zdarma. Duraz kladl na¨ vycvik telesnych schopnosti a remeslnych dovednosti. Pokousel se¨ shrnout veskere vedeni v jednotnou soustavu, dila pansoficka¨ (vsevedna). >PLAN VSEVEDY - propaguje myslenku, ze zvyseni a rozsireni¨ vzdelanosti napravi spolecenske nesrovnalosti. Tyto prace¨ souviseji uzce s jeho snahami o dorozumeni mezi narody, o vecny¨ mir.¨ ------------------------------------------------------------------------¨ ¨ ------------------------------------------------------------------------ (C) 1994, 1996 AHA