Publicistický styl
Publicistika:
a)projevy písemné (tisk)
b)projevy mluvené (rozhlas,televize,film)
úkolem publ. stylu je informovat a přesvědčovat
Náplň novin:
1) vlastní publicistické příspěvky - zprávy:
a)stručné
b)komentované
- články:
a)úvodník - na první stránce
- událost celospol. významu
b)komentář - vysvětlení a poznámka k aktuálním problémům
c)glosa - malý komentář k jednomu tématu
2) zvláštní novinové příspěvky
a) o kult. událostech: referát, recenze, interview
b) dopisy čtenářů
c) publicisticko-beletristické: reportáž, fejeton
d) texty literární: próza, poezie
e) příspěvky zábavné: křížovky, anekdoty
f) příspěvky odborné
g) oddíl inzerátů a reklam
- některý příspěvek nemá přesné zařazení
Význačné rysy stylu publicistického:
a) automatizace vyjádření
b) aktualizace vyjádření
Automatizace výrazů v publicistice:
- užívají se
a) spojení ustálená
b) výrazy hodnotící
Aktualizace výrazů:
- týká se
a) slovní zásoby - např. výrazy hovorové, knižní, neobvyklá spojení
b) větné stavby - např. elipsy přísudkové části, jmenné a slovesně jmenné konstrukce
c) grafického členění textu - mezititulky
Kritika:
- jedná se o posuzování, hodnocení s cílem odstranit záporné stránky jevu
formy: - příspěvky dopisovatelů
- recenze
- glosy (krátké kritické poznámky + ironie)
- rozbor podstaty jevu
- nejen záporné stránky + cesta k nápravě
- ve sl. zásobě především prvky hodnotící - adjektiva, adverbia, substantiva
- věty zvolací a řečnické otázky
Reportáž:
- prvky odborné i umělecké
- postup popisný
- vyvolání názorné představy prostředí
- důraz na expresivnost a aktuálnost sl. zásoby
- součástí může být i interview
Interview:
- otázky a odpovědi, které navazují
- různé stavby
Fejeton:
- útvar přechodného rázu, je blízko k beletrii
- postup úvahový
- nadlehčený až humorný ráz
- všechny jazykové vrstvy a aktualizace
- Neruda, Čapek, Poláček
Mluvený jazyk v rozhlase a v televizi:
- slohově rozmanitý ( zábavné, publicistické pořady )
- často se jedná o dialogy (rozhovory, besedy, diskuse)
- spisovný jazyk
- někdy též hovorový jazyk
Cílem je, aby ústní i písemné vyjadřování bylo zřetelně jasné, věcně výstižné, plynulé a slohově přiměřené situaci i cíli promluvy.
|