|
Kódování češtiny: bez hacku a carek -Windows - Unix - Macintosh - PCLatin 2 - Kameníci - KOI8CS | Titulní strana |
|
Husitská literatura Charakteristika: zájem o bibli byl podporován činností tzv. Husových předchůdců. Nejvýznamnější z nich je Jan Milíč z Kroměříže, působící jako kazatel na chudinu, která se o dvě generace později stala hybnou silou husitského hnutí. Po Milíčově smrti bylo vytvořeno středisko českého kazatelství v Betlémské kapli (stavba 1391). Milíčova kázání byla popudem pro literární činnost Tomáše Štítného ze Štítného. Konrád Waldhauser (lat. + něm. spisy) Matěj z Janova (kazatel v češtině)
Tomáš Štítný ze Štítného Knížky šestery o obecných věcech křesťanských další traktáty - Knihy naučení křesťanského základy věrouky - Řeči besední zábavná próza - Exempla Olomoucké povídky Gesta Romanorum Díla Štítného jsou psána srozumitelně s ohledem na estetickou stránku textů. ---------- Úsilí o demokratizaci kulturních statků bylo ve 14. století dovršeno husitstvím.V této době se nebývale zvětšil význam literatury a dovršil se proces počešťování písemnictví. Do popředí se dostala tvorba spjatá s aktuálními problémy života.Husitství odvrhlo typické středověké hrdiny, vymizela duchovní a rytířská epika. Do popředí se dostává traktát - učené pojednání o náboženských a filozofických otázkách a kronika, která přestává být pouhým zápisem událostí, ale mění se v dílo agitační. Rozvoj zaznamenává také básnictví, především duchovní píseň,která je zároveň modlitbou. Husitské rev. hnutí proběhlo v letech 1419-1434, ale z hlediska lit. vývoje je začíná husitské období činností mistra Jana Husa a končí vládou Jiřího z Poděbrad. Husitské období má dvě fáze: Za panování Václava IV začali mít na veřejné mínění velký vliv kazatelé vzešlí z lidu a odchovaní pražskou univerzitou. Čelné místo zaujímá mistr Jan Hus. Mistr Jan Hus - vůdčí osobnost přelomu 14.-15. století - nejprve působil jako učitel, později jako kazatel v Betlémské kapli - zásluha na vydání Kutnohorského dekretu (r. 1409 zrušil Václav IV převahu něm. profesorů a zajistil větší počet Čechů v poměru 3:1 - ne početní poměr všech profesorů, ale počet profesorů s hlas. právem) De ecclesia (O církvi) Knížky o svatokupectví Dcerka Výklad viery, desatera a páteře - výklad základních bohoslužebních textů O šesti bludiech - Husovy názory na poměr mezi církví a životem - lat. i čes. verze Postilla - literární sbírka. Sbírka populárně zaměřených pojednání. Hus - reformátor jazyka - místo spřežkového jazyka zavedl jazyk diakritický (nabodeníčka) latinský traktát O českém pravopise Husovy listy - dopisy z Kostnice (opisovány) důležitá osobnost Jan Žižka - vojenská morálka Po smrti Jana Husa a nástupu Zikmunda na český trůn vzniká silný odpor vyjádřený v tzv. Čtyřech pražských artikulích: 1) svobodné hlásání slova božího Situaci na začátku bojů odrážejí 3 veršované skladby dochované v tzv. Budyšínském rukopise: - Žaloba a porok Koruny české - Zikmund se dal korunovat, ale neuznala ho města ani lid (2 knihy) - Hádání Prahy s Kutnou Horou - obhajoba husitství. Praha zastává husitství, Kutná Hora potom církev. Vítězí Praha. Žižkův vojenský řád - zákoník husitských vojsk. Jistebnický kancionál - sborník písní. Vysoká hudební i básnická hodnota. Nejznámější písně Ktož sú boží bojovníci, Povstaň, povstaň veliké město Pražské. Vavřinec z Březové - Píseň přeslavné koruny české - oslava bitvy u Domažlic, v níž husité porazili křižáky. Po lipanské porážce (1434) se změnilo postavení literární tvorby. Literatura už nemůže zasahovat do bojů, a tak místo bojové písně nastupuje literární polemika. Ráz literatuře dává měšťanstvo.
Petr Chelčický - největší lit. osobnost polipanské doby O trojím lidu - traktát (20.léta) odsuzující dělení lidu na tři stavy (kněží, vojsko, lid) O boji duchovním - traktát zavrhující husitské války.Křesťan nesmí zabíjet. Dovolený je pouze duchovní boj proti hříchům. Myšlenku duchovního boje rozvedl CH.v dílech Postila a Sieť viery pravé. Chelčického zásada - neodporovat zlu(neprotivlenie zlu nasiliem) Chelčického nauka: Ohlas díla P.Chelčického - jeho ideály se pokusila uskutečnit, tzv. Jednota bratrská. Rozvíjela ideály husitství, i když spíše v náboženské oblasti. Jednota bratrská - vzniká v 50.letech, jako spolek horlivců, pokoušejících se uvádět do praxe ideály Chelčického. Roku 1458 dovolil král Jiří usadit se ve vsi Kunvaldu. Řehoř Krejčí byl organizátor a obránce J.b. Roku 1467 - nová církev. Přes svou pasivitu jsou členové J.b. pronásledováni ze strany církve a jsou vyháněni ze země. Jan Blahoslav - 1. biskup J.B. J.A.Komenský - poslední biskup J.B. |
|